Americká strana zavedení digitální daně dosud odsuzovala jako diskriminační, nyní administrativa prezidenta Joea Bidena přišla s protinávrhem: zaměřit se na největší světové společnosti, které využívají daňových rájů. Místo potýkání se pouze se segmentem digitálních gigantů by tak nová pravidla dopadla i na firmy jako Nike, Volkswagen nebo Starbucks.
„Spojené státy nemohou akceptovat žádné řešení, které diskriminuje americké společnosti,“ uvedla v návrhu na půdě OECD Bidenova administrativa. Jednání o digitální dani se totiž zasekla na mrtvém bodě: evropské státy ji považují za spravedlivou, Američané naopak její zavedení odmítají.
Předešlá administrativa Donalda Trumpa striktně odmítala dohodu na digitální dani, některé evropské státy jako Francie nebo Velká Británie proto zavedly nová pravidla samostatně. Proti kolektivní úpravě míry korporátní daně vystupuje i Irsko, které je evropským sídlem technologických korporací, a právě zde zdaňují většinu svých zisků.
Právě problematiku „daňových rájů“, které se netýkají pouze amerických technologických firem, by měl Bidenův plán vyřešit. Nová pravidla by platila pro společnosti, které mají celosvětové tržby nad 20 miliard dolarů. Pro takové firmy by byla stanovena minimální hranice korporátní daně.
Tímto krokem by mělo být zajištěno, aby velké nadnárodní korporace nepřeváděly zisky do zemí s nižší daňovou zátěží, a platily tak daně v každé zemi, kde generují své tržby. Ročně kvůli tomu země po celém světě přijdou o 427 miliard dolarů, odhaduje nezisková organizace Tax Justice Network.
„To, co navrhují Spojené státy, znamená, že chceme zničit daňové ráje,“ uvedl po představení návrhu Pascal Saint-Amans, vedoucí daňové sekce OECD. „Dopad na společnosti jako Amazon, Apple, Facebook a Google by byl obrovský,“ řekl pro britský deník The Guardian Paul Monaghan, šéf neziskové organizace Fair Tax Mark. Dohoda by měla do státních pokladen přinést dalších 100 miliard dolarů, odhadují ekonomové.
Není však jisté, kdy by mohlo mezi státy v OECD dojít k finální dohodě. Česká vláda počítá s digitální daní ve výši pěti procent v letošním státním rozpočtu, do státní poklady by podle odhadů ministerstva financí měla přinést kolem pěti miliard korun ročně. „Návrh na zavedení globální minimální daně z příjmů korporací problematiku z větší části neřeší,“ napsala deníku E15 Anna Vasko z tiskového oddělení resortu. Ministerstvo financí se v případě Bidenova návrhu obává rizika omezení suverenity zemí v oblasti zdaňování příjmů.
I Piráti jsou proti americkému návrhu. „Potřebujeme daň, která bude skutečně odrážet specifika digitálního prostředí – což je přesně to, co Bidenův návrh nedělá,“ uvedl europoslanec Marcel Kolaja. „Mimo jiné proto, že je to jeden z příjmů, které Evropa potřebuje pro splacení dluhu, který jsme byli nuceni vytvořit pro zotavení ekonomiky po pandemii. Spoléhám v tomto na evropskou legislativu,“ říká místopředseda Evropského parlamentu.
