Ať vlastníci komerčních nemovitostí platí vyšší daně, navrhuje kandidát na premiéra Ivan Bartoš

Předseda Pirátů Ivan Bartoš

Předseda Pirátů Ivan Bartoš Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Předseda Pirátů Ivan Bartoš
Předseda Pirátů Ivan Bartoš
Předseda Pirátů Ivan Bartoš
Předseda Pirátů Ivan Bartoš
Předseda Pirátů Ivan Bartoš
10
Fotogalerie

Šéf Pirátů Ivan Bartoš se připravuje na vstup do Strakovy akademie. Kromě premiérského křesla by koalice Pirátů a Statostů ráda v nové vládě obsadila i post ministra financí. Bartoš už také rýsuje nový daňový balíček, který by jím vedený kabinet chtěl prosadit. Rád by si také došlápl na nezákonné optimalizace daní a nezdaněné převodní ceny. Naopak plánuje výrazněji podporovat malé české firmy. „Chci republiku, kde jsou lidé inovativní a mají šanci, aby v danou chvíli, když potřebují pomoc, se dostali výš. Aby nebyli omezeni legislativními zábranami. Chci, aby české firmy rostly do úrovně velkých společností, pokud možno na evropský či světový trh,“ říká předseda České pirátské strany.

Jak se připravujete na premiérskou funkci kromě toho, že pravidelně ráno cvičíte?

V politice nejlépe prosadíte program v exekutivě, a pokud chceme prosadit, aby se politika vrátila ke slušnosti a transparentnosti, tak holt z těch voleb musíme vyjít jako vítězná strana. A ta moje pozice „Bartoš premiérem“ vychází z možného rozložení sil po volbách. Už rok a půl mám na starosti projekt přípravy na vládu. I náš program, který teď vzniká, je nastaven jako program uskutečnitelný z vládní pozice. Opozice je mnohdy připravená lépe než strany ve vládě, protože naši odborníci a týmy se těmi věcmi skutečně zabývají, abychom mohli ve sněmovně navrhovat alternativní zákony nebo přicházet s vlastními návrhy.

Už jste v rámci vašich příprav na vládnutí spolu se Starosty rozmýšleli obsazení konkrétních ministerstev?

Kvůli covidu se nám příprava vládního týmu trochu zpozdila. Pirátská strana představí své nominanty, o kterých pak bude hlasovat celostátní fórum podobně, jako když se volí předseda. Teď probíhá proces vyhodnocování kandidátů před tou nominací. Počet lidí v týmu bude větší než počet ministerstev, abychom měli k dispozici více odborníků. V jednom případě tam budou i tři lidé na jedno ministerstvo. Konkrétní jména zveřejníme v průběhu dubna.

Budete případně ochotni ustoupit z požadavku na premiérský post v zájmu vzniku povolební koalice?

To bude vždy výsledek dané situace, která nastane po volbách. My samozřejmě nějakou strategii pro vyjednávání máme. Není to o tom postu, politika je prostředek, je to o tom mít možnost věci měnit. Ale pozice premiéra je pro to samozřejmě nejvhodnější, ještě také s ministrem financí. Jsme připraveni převzít vládní zodpovědnost se vší pokorou, protože ta země bude ve velké krizi, nejen kvůli deficitu rozpočtu. Mohou nastat krachy firem, budeme se potýkat s problémy investičního typu, s budováním sociálního polštáře, s transformací naší subdodavatelské ekonomiky.

Z čeho chcete kromě evropských peněz financovat obnovu země?

Zaprvé si myslím, že jednotlivé rezorty by neměly spravovat evropské peníze. Měla by být agentura, která řeší toky evropských peněz jako celek a která je nadrezortní a je pod úřadem vlády.

Zadruhé jsem fakt nešťastný z podříznutí té příjmové stránky rozpočtu zrušením superhrubé mzdy a nastavením 15procentní daně. To se nemělo stát. Já pro to byl kdykoli jindy než teď a šel bych na 19 procent. Návrh pana Babiše pomohl hlavně těm s vyššími příjmy, kteří je spíše neutratí. A v době krize sebral další peníze samosprávám a obcím, budou na tom tak tratit běžní občané.

Takže kdybyste byl ve vládě, vrátíte to zpět?

Ne, nebudeme to vracet. Nechceme lidem jako předchozí vlády mást hlavu neustálými a nečitelnými změnami daní, vrácení superhrubé mzdy nemáme v úmyslu.

Ale premiér Babiš a ministryně financí Schillerová tvrdí, že to snížení přímých daní je jen na dva roky a pak by se to mělo vrátit zpět. 

Ano, za dva roky je možné tuto výši upravit, ale jak jsem uvedl, nemá smysl do toho v blízké době sahat.

Financovat deficit ale bude nutné okamžitě. Co tedy chcete dělat?

Rozhodně bych nesahal na platy státních zaměstnanců, zejména ne učitelů. Tam jsme nastavili nějaký mechanismus. Prestiž pedagogického povolání je naprosto klíčová v dlouhodobém horizontu pro změnu z montovny na mozkovnu.

Chci také, aby vznikl vládní analytický útvar, který by řešil ekonomické i faktické dopady legislativních návrhů. Například v případě zavedení a výdajů na EET byl daňový přínos jen minimální, vůbec se neukázalo, že zavedení EET pomohlo v rámci daňové kontroly. To by měl tento útvar odhalit předem.

Další věcí je důsledná práce ministerstva financí a jeho kontrolních orgánů zejména při odhalování nelegální optimalizace daní či převodních cen – transfer pricingu – u firem. Všichni se o tom baví, jen do toho nikdo nesáhl. Tam jdou podle mě pryč vyšší desítky miliard.

Proč se na to podle vás doteď nikdo pořádně nepodíval? 

Protože ruka ruku myje. Když rozjedete debatu, že zrušíte nějakou daňovou výjimku, která nemá v Evropě obdobu – a měli bychom debatovat například o tom, zda příjmy z určitých kapitálových operací mají mít nulovou daň – tak hned chytíte hejt.

Toto ale nejspíš k vyrovnání deficitního rozpočtu nebude stačit. Kde vidíte další možné příjmy státního rozpočtu?

Například ve vyšším zdanění těžby nerostných surovin, která je teď daněná pod třemi procenty. Přitom komerční těžba v Německu je zdaněná až k 10 procentům. Česká republika prodává své nerostné bohatství, platí za to krajinou a životy lidí v těch postižených regionech. Peníze z těžby by navíc měly končit v těch regionech, a ne že se rozplynou v rozpočtu.

O kolik chcete zvednout daně z těžby? Na trojnásobek jako v Německu?

Já nejsem ekonom, v tuto chvíli na tom pracují naši lidé. Další oblastí možných příjmů, se kterou přišli Starostové, je vyšší zdanění komerčních nemovitostí. Dám jednoduchý příklad: přijde sem zahraniční firma, postaví tu halu a celkové zdanění té nemovitosti je dnes na úrovni sociálního pojištění jednoho zaměstnance, který dělá třeba právě v Amazonu.

Neztížíte vyšším zdaněním komerčních nemovitostí přísun zahraničních investic?

Jako tím, že firma, která má obrovské obraty a která postaví na greenfieldu halu, zaplatí o něco víc?

Ale vytváří pracovní místa a investuje tu své peníze.

A vy si myslíte, že by je od toho odradilo, kdyby platili za komerční nemovitosti relevantní daně? Ne, není to tak. Politici se vždycky tváří, kolik pracovních míst díky zahraničnímu investorovi do regionu přinesli a že je třeba na to využít investiční pobídky například ve formě daňových prázdnin. Ale ten investor často jen vysaje kvalifikovanou pracovní sílu, která vezme práci v lepším prostředí za trochu vyšší mzdu. Pak, když ta investiční pobídka končí a pro investora to není ekonomicky výhodné, odchází dál na východ. A v tu chvíli máte v regionu odliv investora, končí pracovní úvazky. Proto ty investiční pobídky mají být namířené na úplně jiné věci.

Co chcete tedy podporovat?

Stát by měl pomoci českým firmám. Dám příklad: jste živnostník a platíte paušálem, pak se dostanete na hranici a najednou daníte hrozně moc. Tak co uděláte? Rozdělíte firmu na dvě IČO a jedete pod tou hranicí, kdy musíte zdaňovat. Stát prostě nepodporuje přechod firmy do něčeho většího. Chcete mít zaměstnance, ale to znamená řešit sociální a zdravotní platby, ten přechod je opět bolestný, pak tu bují švarcsystém.

Jak tedy lze zajistit, aby české firmy rostly do něčeho většího?

Transformace ekonomiky musí spočívat v tom, aby v České republice vyrůstaly české firmy, které jsou co nejblíže k finálnímu výrobku, který má i na světovém trhu vyšší marži. V dlouhodobém horizontu deseti až dvaceti let chceme, aby se tu opakoval Baťův příběh, a to se tady zatím neděje.

Já chci republiku, kde jsou lidé inovativní a mají šanci, aby v danou chvíli, když potřebují pomoc, se dostali výš, aby nebyli omezeni legislativními zábranami. Je důležité zvažovat, kam směrovat pomoc. Podívejte se na Antivirus či navazující Kurzarbeit, které jsou špatně nastaveny. V Německu se řeší, jaký sektor zakázky mít nebude a který je jen zasažený krizí. Nemá smysl držet segmenty, které budou v budoucnu na ústupu. Chceme, aby české firmy rostly do úrovně velkých společností, pokud možno na evropský či světový trh. Pokud chceme mít z montovny mozkovnu, tak toto je ta cesta.

V Česku se ale už dnes vyrábí řada kompletních výrobků. Nebude problém ještě někde jinde?

My máme suprové výrobky, které se dostanou do kompletace, ale nemáme obchodní vazby. Vyrobíte něco, nesete všechny náklady, rizika, testování – ale neumíte to prodat. V tu chvíli přichází nějaká velká firma a prodává to pod svou značkou a má marži z prodeje. Chceme, aby firmy šly na úroveň, kde si řeší i obchod.

Dám vám další příklad. Václav Dejčmar má na Zanzibaru hotelový rezort a říkal mi, že jim odešla klimatizace. Obtížně řešili s dodavatelem, kdy jim to přijdou opravit, nešlo to, mělo se čekat dva měsíce. Napadlo je sundat krytku se jménem firmy a zjistili, že je to česká klimatizace. Zjistili, kdo to v Čechách vyrábí, zavolali tam a za dva dny přijeli pánové z firmy a fungovalo to.

Jaké další zdroje příjmů si umíte představit?

Je tady celý segment digitálního trhu. Otevřeme debatu o digitální dani. Paní ministryně Schillerová si ji dokonce započetla do příjmů rozpočtu, když to ještě ani nebylo ve sněmovně. Navrhneme tři až pět procent, což je naprosto v pohodě. Firmy, které podnikají v digitální oblasti, by měly danit na území země, kde je ten byznys, a ne v nějakém daňovém ráji.

Doufám, že otázku daňových rájů budeme řešit i v rámci předsednictví Česka v Radě EU, byť premiér Andrej Babiš nepochopil, jak velká příležitost to je. Jsem přesvědčen, že pro tato rozhodnutí by nemělo být právo veta. Pokud některé země vystupují jako daňové ráje, například Irsko v případě digitálních firem, tak se v Evropě nedohodneme. Mělo by se to řešit na úrovni Evropské unie a ta rozhodnutí by neměla být blokována vetem libovolného státu, například co se týče určení minimální sazby.

Příští vláda ale bude muset udělat ještě razantnější kroky, než jaké popisujete. Česko patrně v příštích letech narazí na dluhovou brzdu, pokud se nic zásadního nezmění. Jste připraven i na nepopulární kroky?

Ano, bude muset přijít nějaký velký konsolidační balíček. Zdanění těžby, digitální daň – to nejsou malé částky. Ale ty první roky to nezachráníte. Představa, že sněmovna schválí příští rok vyrovnaný rozpočet, je iluzorní. Pojďme si nastavit cíle, které jsou dosažitelné. Začněme plnit maastrichtská kritéria, začněme s fixací kurzu koruny na kurz eura, pojďme touto cestou. Z dlouhodobého hlediska, pokud chceme dělat politiku, která má smysl, tak musíme být konzistentní. To také znamená, že někdy uděláme rozhodnutí, které není populární. Kdybych dělal politiku, jak mi tleskají, tak vypadám jako Babiš.

Přistoupil byste k dalšímu rozvolnění rozpočtové odpovědnosti, jako to prosadila Babišova vláda?

Ne.

Kdy očekáváte, že by Česko mohlo dosáhnout vyrovnaného rozpočtu?

Záleží na tom, jestli se podaří restart. Je zajímavé se na to dívat optikou behaviorální ekonomiky. Jeden ekonom řekl, že po rozvolnění můžeme čekat velký skok ve spotřebě. Firmy na tento moment restartu čekají, netáhnou teď byznys na dluh jen tak.

Prosazovali jste vyšší slevu na dani na poplatníka, v programu slibujete její valorizaci. Není to další zásek do rozpočtu?

I ekonomové a lidé z ČNB říkají, že toto je ten správný impulz pro utrácení domácností. Není to snížení daně z příjmu, ale sleva na poplatníka, která má signifikantní vliv na chování spotřebitelů, protože zvyšuje čistý příjem stejnou měrou všem domácnostem. A ty to otočí ve spotřebě. Je důležité si také uvědomit, že daňová zátěž byla rok od roku vyšší. Rostly platy, ale lidé si odečítali třináct let stále stejnou slevu na poplatníka.

Zmínil jste, že EET nemá smysl. Proč tedy v programových východiskách počítáte se zachováním první a druhé vlny?

Ještě to analyzujeme. První a druhá vlna teď nejede, třetí a čtvrtá vlna je totální nesmysl. Zároveň si myslím, že pro některý byznys je EET správná, například velkoobchody či supermarkety. Dokonce si myslím, že jednorázové zrušení by mohlo zavánět nějakou arbitráží, protože v tom byly poměrně zásadní investice. Nikdy tam navíc nebyla zavedena nějaká bonifikace, jako že byste třeba nemusel dělat daně. Takže nic nevylučuji, klidně to EET nemusí být, já lidem primárně věřím. A když tu lítají desítky miliard v nelegálních daňových optimalizacích, tak si nemyslím, že elektronická evidence tu ekonomiku vytrhne. Finanční úřad má bohužel kapacity na to honit ty malé, ale ne ty velké.

Ivan Bartoš (41)

Pochází z Jablonce nad Nisou.

Vystudoval magisterský obor informační studia a knihovnictví na Univerzitě Karlově, rok studoval v USA.

Dříve pracoval pro české i zahraniční firmy jako specialista na informační technologie.

Hraje na akordeon a jako DJ mixuje psychedelické techno.

Stranu, kterou v roce 2009 spoluzakládal, dovedl jako předseda před třemi lety do Poslanecké sněmovny. 

Je kandidátem na premiéra předvolební koalice Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN).