EK představí návrh digitální daně, platit má za dva roky | E15.cz

Evropská komise představí návrh digitální daně, nečeká na výsledek kolektivního jednání

Filip Zelenka

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Eurokomisařka Margaret Vestagerová nebude čekat na výsledek jednání na půdě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a navrhne zavedení takzvané digitální daně. Kvůli průtahům přitom některé evropské země přijaly nové daňové zákony samostatně.

Šest států Evropské unie již přistoupilo k zavedení digitální daně. První byla Francie v roce 2019, právě proti ní zavedla administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa odvetná cla na některé francouzské produkty. Odvetná opatření byla sice s nástupem Joea Bidena zrušena. Posuzování, zda Francouzi nezavedli diskriminační legislativu, nicméně pokračují.

S nástupem nového prezidenta se Američané vrátili k jednacímu stolu i na půdě OECD. Evropská komise však přípravu legislativy povede nezávisle na jednání na půdě mezinárodní hospodářské organizace. „Máme v úmyslu podat návrh do června, cílem je, aby platila od roku 2023,“ prohlásila eurokomisařka Vestagerová.

Podle ní by se společná daň, pro kterou je nutný jednomyslný souhlas všech členských států, měla použít i na financování 750milardového fondu obnovy. Finanční pomoc členským státům je zčásti financována půjčkami, které mají být spláceny i z takzvaných vlastních zdrojů EU. Podle dohody ohledně fondu obnovy má v následujících letech Evropská unie nalézt nové zdroje příjmů, které budou určeny právě na splácení půjčených peněz. Vedle digitální daně mohou další peníze přitéct ze zvažované uhlíkové daně.  

Lídři Evropské unie se pokusí o zavedení digitální daně již podruhé během posledních tří let. V roce 2019 její přijetí zablokovaly Irsko, Finsko a Švédsko. Pro Irsko jde o citlivou záležitost, většina technologických firem, kterých by se případná daň týkala, má své evropské sídlo v Dublinu a daně nyní odvádí do irské státní pokladny. Kvůli nutnosti jednomyslného schválení proto znovu hrozí, že se členské státy nedomluví. Někteří europoslanci proto Evropské komisi doporučují, aby využila kličku ve schvalovacích procedurách, díky které by byla potřebná pouze kvalifikovaná většina členů Evropské unie.

Digitální daň by se mohla týkat těch platforem, které disponují celosvětovými tržbami nejméně 750 milionů eur, z čehož podstatnou část tvoří příjmy ve státech Evropské unie. Míra zdanění by mohla dosahovat tří až pěti procent. V případě schválení by podle dohody měly evropské státy své vlastní daňové zákony zrušit.

Unijní návrh by se tak týkal společností jako Facebook, Amazon, Google nebo Microsoft. Digitální prostředí se podílí 22,5 procenta na celosvětovém HDP, sociální sítě v současné době disponují přes 3,5 miliardy uživatelů. On-line platformy rostly i během globální pandemie, například ve Spojených státech vzrostly tržby v oboru e-commerce o 44 procent. I proto některé státy vyzývají digitální giganty, aby začali odvádět vyšší daně a pomohli tak k ekonomické obnově po celosvětovém zpomalení.

V České republice legislativní proces týkající se digitální daně zamrznul v loňském září, nicméně ministerstvo financí i přes dosud neschválenou legislativu počítá díky zavedení daně s každoročními příjmy 2,5 miliardy korun do státní pokladny.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah