Bohaté země neplní sliby, které daly v rámci ochrany klimatu chudším regionům

Keňa, ilustrační foto

Keňa, ilustrační foto Zdroj: Silvia Busniakova

Bohaté země se příliš nehrnou do pomoci chudším regionům, k níž se zavázaly v rámci boje proti změnám klimatu. Ze slíbených 30 miliard dolarů, které měly vyplatit od roku 2009 do roku 2012, zaplatily pouze 23,6 miliardy. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes zveřejnil think tank International Institute for Environment and Development.

Přímo na projekty, které by rozvojovým zemím pomohly s adaptací na změny klimatu, putovalo z celkové částky pouze 20 procent. Bezmála polovinu financí státy získaly v podobě grantů a zbytek formou půjček, které musí splatit i s úroky.

Výzkum si na pomoc v hodnocení plnění slibů stanovil 24 kritérií. Nejlépe z něj vyšlo Norsko, které poskytlo pětinásobek podílu, jenž na něj připadal. Na opačném konci spektra se umístil Island a Spojené státy americké, které na splnění slibu poskytly pouze polovinu jejich podílu. Think tank do své analýzy zahrnul EU jako celek, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko, Island, Austrálii, Nový Zéland, Japonsko, USA a Kanadu.

Bohaté státy navíc podle studie ani neposkytují k formám pomoci dostatečně transparentní informace. „Pokud nebude jasné, jak a kdy splní bohaté státy své sliby ohledně financování protiklimatických opatření, budou chudé státy v nejistotě a bez možnosti dobře naplánovat své projekty,“ uvedl spoluautor studie Timmons Roberts z Brown University v USA.

Bohatší regiony pomoc přislíbily v rámci patnácté konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Jejich závazky by se měla zabývat i osmnáctá konference OSN, která začíná právě dnes.

:

Úmluva zahrnuje například závazek mezigenerační odpovědnosti, který stanoví, že současný ekonomický rozvoj může probíhat jen za okolností, které neohrozí potřeby příštích generací. Rozvinuté země také podle úmluvy nesou hlavní odpovědnost za rostoucí koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. O studii informuje také server ekolist.cz.