Už zítra budou Slováci rozhodovat, kdo nahradí v prezidentském úřadě Andreje Kisku. Celkem se o prezidentské křeslo uchází třináct zájemců.
Není vyloučené, že hned v prvním kole zvítězí favoritka – právnička a aktivistka Zuzana Čaputová, která v posledních průzkumech měla 43 a 53 procent. Spíše se však o čtrnáct dní později střetne v rozhodujícím duelu s místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem, jehož podporuje vládní strana Smer-SD a v průzkumech se pohyboval kolem dvaceti procent. A případně s třetím kandidátem s nejvyšším odhadem preferencí – soudcem nejvyššího soudu Štefanem Harabinem. „Poslední průzkumy skákaly, tak se nedá říct, jakou sílu mají antisystémoví kandidáti,“ uvedl ovšem komentátor deníku Pravda Peter Javůrek s tím, že postup vedoucí dvojice do druhého kola není zdaleka jistý.
Odborníkům přijde matoucí zejména to, že Čaputová v šetřeních vylétla nahoru až nedávno a velmi rychle. Což jako překvapení připouští i ona sama. Celkově je pak letošní kampaň hodnocena jako poměrně agresivní a emotivní, nechyběly v ní osobní útoky. Neziskové organizace upozornily zejména na negativní příspěvky Harabina, kterého označily za nejoblíbenějšího uchazeče dezinformačních webů.
Do boje se zapojila i vlivná katolická církev. „Postavit se v televizi a propagovat kandidáta, kandidátku za ultraliberální stranu na prezidentku je těžkým hříchem,“ kázal během nedělní mše na adresu svých kolegů trnavský arcibiskup Ján Orosch. Nelíbí se mu, že Čaputová nechce zpřísnit podmínky pro interrupce a je pro adopci dětí homosexuálními páry. Další hlavní kandidáti jsou v těchto otázkách méně liberální.
Nejsilnější adepti mají také značně odlišné názory například na zahraniční politiku, mimo jiné na vztahy s Ruskem. Zatímco Čaputová vnímá politiku prezidenta Vladimira Putina jako hrozbu pro celou Evropu, Harabin ji považuje za stabilizační prvek světové bezpečnosti. Diplomat Šefčovič by chtěl vztahy s Moskvou zlepšit.
