Boom reprodukčních benefitů. Firmy v USA hradí zmrazení vajíček i asistovanou reprodukci
Každá pátá velká americká společnost nabízí zaměstnankyním uhrazení procedury „social freezing“ neboli zmrazení vajíček ze společenských důvodů. K těm patří odkládání mateřství kvůli kariéře, ale třeba také kvůli tomu, že momentálně schází vhodný partner. Téměř polovina velkých amerických firem poskytuje navíc příspěvek na asistovanou reprodukci.
Zaměstnavatelé se pomocí reprodukčních benefitů snaží odstranit překážku k budování kariéry u žen v podobě tlaku na dřívější založení rodiny. Odchod na mateřskou totiž pro ženu často znamená pozastavení profesního růstu, nebo dokonce sestup na kariérním žebříčku.
„Mezi lety 2019 a 2020 jsme zaznamenali pětisetprocentní nárůst počtu zaměstnavatelů, kteří nabízejí benefity pro budování rodiny,“ řekl BBC Peter Nieves, obchodní ředitel americké platformy pro podporu plodnosti WinFertility. „Někteří zaměstnavatelé nabízejí až 200 tisíc dolarů (kolem 4,4 milionu korun – pozn. red.) na pokrytí nákladů na založení rodiny,“ dodává.
O tom, že podíl firem nabízejících reprodukční benefity se v posledních letech zněkolikanásobil, svědčí i statistiky poradenské společnosti Marsh McLennan. Mezi firmami, jež zaměstnávají dvacet tisíc a více lidí, nabízí příspěvek na zmrazení vajíček každá pátá. Před pěti lety přitom social freezing hradilo jen šest procent firem.
Asistovanou reprodukci hradí až 42 procent velkých společností. Mezi středními zaměstnavateli s počtem zaměstnanců nad pět set nabízí zmrazení každá desátá firma a 27 procent hradí zaměstnancům i asistovanou reprodukci.
Kritici upozorňují, že firmy svým benefitem vytvářejí na zaměstnankyně nepřímý tlak, aby odložením mateřství projevily loajalitu vůči zaměstnavateli a daly přednost kariéře před dětmi. „Od mužů nikdo nic podobného nepožaduje a nedá se ani předpokládat, že by zaměstnavatelé rozšířili tento benefit na ženy s nízkými platy,“ píše výzkumnice Frances Flinterová ve zprávě věnované bioetice zmrazení vajíček. Příspěvek na zmrazení vajíček lze podle ní považovat za úplatek, za nějž mají ženy firmě obětovat nejlepší léta života.
„Podmínkou etického provedení procedury je dobrá informovanost adeptky, například aby věděla, že jeden cyklus odebrání vajíček nabízí jen velmi malou pravděpodobnost porodu zdravého dítěte a že ani tři cykly nezajistí dobrou šanci na dítě,“ upozorňuje psycholožka a jedna ze dvou zástupců České republiky v Bioetické komisi Rady Evropy Hana Konečná.
V benefitu spatřuje psycholožka i další stinné stránky. „V navozování pocitu jisté pojistky, a tím odkládání mateřství, vidím jednak skrytou manipulaci tím, že na psychologické úrovni nevyužití něčeho zadarmo považujeme za ztrátu, jednak vzdání části osobní svobody tím, že vpouštíme instituci do velmi soukromé sféry,“ říká.
Trend se ze Spojených států zvolna šíří do světa. Ve Velké Británii společnosti Natwest, Centrica, Clifford Chance a Cooley letos spustily programy, které mají umožnit hrazení reprodukčních benefitů až do 45 tisíc liber, zhruba 1,4 milionu korun.
V Japonsku letos vláda oznámila, že státní zaměstnanci dostanou placené volno na léčbu neplodnosti, zatímco v Německu společnost Qunomedical začala zaměstnancům nabízet benefity v oblasti plodnosti a stala se tak „jedním z prvních evropských startupů, který tak učinil“.
České firmy podobné benefity zatím nenabízejí. Důvodem je velmi nízká poptávka zaměstnanců. Zájem o zmrazení vajíček mají totiž jenom dvě procenta Češek, jak vyplývá z průzkumu společnosti Up. „V minulých letech to byly jen jednotky ročně. Letos to jsou už nižší desítky žen, které zmrazení vajíček podstoupily,“ konstatuje manažerka kliniky Europe IVF Lenka Krčálová, která očekává růst zájmu o službu i nadále. „Protože mezinárodní korporace fungují i v Česku, jistě se sem ten trend dostane,“ souhlasí Konečná.
V Česku procedura vyjde na 25 tisíc až 40 tisíc korun v závislosti na délce zamrazení a na počtu odebraných vajíček. Je hrazena pojišťovnami pouze v případě závažné zdravotní indikace, ve většině případů tedy proceduru pojišťovny nehradí. Oproti tomu asistovaná reprodukce se běžně hradí z pojištění, ovšem pouze u žen do 39 let.
