Důvodů, proč by se univerzity ze Spojeného království měly brexitu obávat je údajně několik. Asi tím nejvýraznějším je zastavení přítoku peněz z Evropské unie. Například na výzkumné projekty v předminulém akademickém roce poskytla britským vysokým školám osm set milionů liber. A to je jen jedna z mnoha dalších dotačních položek, které místní vysokoškolský systém využívá.
Vysoké školy se však obávají také možného úbytku studentů, kteří do země putují z jiných států EU. Pro ty by byl v případě brexitu dlouhodobý pobyt v Británii mnohem komplikovanější, pravděpodobně by tak zvolili jinou zemi v rámci EU. V současnosti na britských vysokých školách studuje asi pět procent studentů, kteří pocházejí z jiné země Evropské unie.
Čtěte více:
Ačkoliv se pět procent nemusí jevit jako vysoké množství, je potřeba vzít v úvahu, jak se v posledních letech změnilo financování britského vysokoškolského systému. Zatímco na začátku nového tisíciletí činily příjmy ze školného méně než čtvrtinu veškerého rozpočtu, v současnosti studenti vysokoškolský sektor financují téměř z poloviny. Dá se tedy předpokládat, že by výpadek i takovéto pětiprocentní menšiny byl finančně náročný.
Zatímco ještě před pěti lety studenti místní školy opouštěli s průměrným dluhem za studia ve výši šestnácti tisíc liber, nyní tato částka dosahuje 44 tisíc. Jedním z důvodů zvýšení nákladů na vyšší vzdělání jsou také mohutné investice škol, které podle deníku The Guardian v posledních letech putovaly do nových budov, lepšího sportovního zázemí škol a kvalitnějšího ubytování. Kvůli tomu jsou ale mnohé instituce zatíženy obrovskými hypotékami, které musí nyní splácet. Kromě možného úbytku studentů se však školy obávají také malého zájmu zahraničních pedagogů a odborníků o angažmá.
Detašovaná pracoviště jako řešení?
Podle spekulací vedoucích pracovníků univerzit by situaci mohlo zmírnit otevření detašovaných pracovišť v některých zemích EU. Podle The Guardian přichází v úvahu například Irsko, Finsko nebo země Pobaltí. Tedy státy, se kterými mnohé britské školy již dlouhodobě spolupracují. Tento krok by školám umožnil udržet si intenzivní spolupráci s institucemi v EU, mohl by však také sloužit jako jistá pojistka v případě „tvrdého“ brexitu. Jeho důsledkem by mohla být například co největší izolace království od zbytku Evropy.
„Otázkou však zůstává, zda by tyto kroky i nadále umožnily britským univerzitám čerpat evropské peníze. Mohlo by totiž dojít ke střetu zájmů ve dvou různých zemích,“ řekl k plánu vytvoření zahraničních pracovišť Chris Husbands z univerzity v Sheffieldu.
Pokud by však v britském vysokoškolském systému došlo k nedostatku financí, následky by údajně mohly být velmi vážné. Už v současnosti některým školám vadí nové předpisy, které zrušily limity počtu přijatých žáků. Vzdělávací instituce tedy snižují nároky na přijetí, což má podle mnohých za následek nižší kvalitu výuky. Z vyšších příjmů za školné si ale školy mohou dovolit splácet dluhy a pokoušet se dál investovat. Podle odborníků na školství by v případě brexitu mohl být tento problém ještě markantnější.
