Brexit straší i Německo, ekonomické škody by údajně dosáhly bilionu

Továrna BMW v Lipsku, výroba modelu i8

Továrna BMW v Lipsku, výroba modelu i8 Zdroj: BMW

ČTK
Němečtí politici i ekonomové doufají, že Británie zůstane i po referendu 23. června součástí Evropské unie, a jejich postoj podle průzkumů sdílí i německá veřejnost. V největší unijní zemi panují obavy, že by brexit hospodářsky i politicky poškodil nejen Británii, ale i zbývajících 27 zemí EU.

Německá kancléřka Angela Merkelová minulý týden uvedla, že si Německo přeje britské setrvání v EU. Podle ní by i pro Brity samotné by bylo výhodnější, kdyby Londýn svůj vliv mohl nadále uplatňovat zevnitř evropského bloku než z pozice země, která stojí mimo ni.

Podobně se vyjádřil i ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, podle něhož by Británie po odchodu z osmadvacítky jen obtížně mohla řešit mezinárodní problémy, jež se jí dotýkají, protože ty jsou příliš velké na síly jediného státu. Steinmeier také varoval, že by brexit mohl posílit odpůrce Evropské unie ve všech zbývajících členských státech a tím i ohrozit celý evropský projekt.

Ministr financí Wolfgang Schäuble varoval před ekonomickými následky brexitu. „Nedokážu nyní vyčíslit dopady takového kroku pro Německo, ale znamenalo by to obrovské škody pro Evropu, možná i pro celou světovou ekonomiku. A největší hospodářské škody by nesla sama Británie,“ řekl zahraničním novinářům v Berlíně.

Německá banka DZ Bank ve své studii možných dopadů brexitu upozornila, že by tento britský krok mohl stát Německo do konce roku 2017 až 45 miliard eur (1,2 bilionu korun), protože ovlivní mezinárodní obchod. Loni německé společnosti vyvezly do Británie zboží za 89 miliard eur. Británie tak byla pro Německo třetí nejdůležitější vývozní destinací. Současně Německo dovezlo britské zboží za 38 miliard eur.

Reflex

HLASUJTE V ANKETĚ: Má Česká republika zůstat v EU?

Podle údajů německé centrální banky (Bundesbank) už německé společnosti začaly omezovat své investice v Británii. Přímé zahraniční investice německých firem letos v prvním čtvrtletí o klesly šest procent na 4,4 miliardy eur (119 miliard korun).

Německé firmy se dokonce kvůli obavám z brexitu obrátily i na své zaměstnance v britských pobočkách. Siemens poslal v dubnu svým britským zaměstnancům dopis, ve kterém varoval před riziky, kterým bude firma čelit, pokud Británie unii opustí. Podobné dopisy nebo prohlášení zveřejnily také společnosti BASF, Airbus nebo BMW, která vyrábí v Británii vozy Rolls-Royce.

Obavy z odchodu Británie z EU mají i německé odbory, protože by to podle nich mohlo zahájit štěpení celé unie. „Pokud bychom se rozpadli zpět na malé národní státy, pak bychom se v žádném případě nedokázali vypořádat s výzvami, které přináší stále rychlejší globalizace,“ řekl předseda Německého odborového svazu (DGB) Reiner Hoffmann.

Proti brexitu se staví i německá veřejnost. Pro setrvání Británie v EU se v průzkumu televize ARD vyslovilo 79 procent Němců. Devětatřicet procent dotázaných má za to, že by brexit hospodářsky poškodil celou unii, zlepšení ekonomické situace bloku v případě britského odchodu očekávají jen tři procenta Němců.

OECD: Odchod Británie by snížil ekonomický výkon EU o procento
Odchod Británie z Evropské unie by snížil hospodářský výkon celého bloku v roce 2018 o jedno procento a EU by tuto ztrátu cítila ještě pět dalších let. Uvedla to v dnešním regionálním výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Evropská centrální banka (ECB) by podle OECD měla být v každém případě připravena na další uvolňování měnové politiky a vlády by měly najít způsoby, jak v některých zemích řešit problémy nesplácených bankovních úvěrů.

OECD celkově ponechala výhled ekonomického růstu eurozóny v letošním roce na 1,6 procenta a příští rok čeká mírné zrychlení na 1,7 procenta, za předpokladu, že Británie zůstane v EU. Celá EU podle organizace vyspělých zemí světa se sídlem v Paříži poroste o 1,8 procenta letos a o 1,9 procenta příští rok.

“Evropa má nejhorší fázi krize za sebou, pro podporu plnohodnotného oživení, které prospěje všem Evropanům ale musí dělat mnohem více,“ řekl ke zprávě generální tajemník OECD Angel Gurría.

ECB by podle OECD měla být připravena dál snížit úrokové sazby, zejména depozitní sazbu, kterou drží už delší dobu v záporném pásmu. Udělat by to měla v případě jakýchkoli negativních ekonomických vlivů a v případě, že inflace nebude růst směrem k dvouprocentnímu cíli banky tak, jak ECB předpokládá. ECB nyní čeká, že průměrná míra inflace v eurozóně příští rok vzroste na 1,2 procenta z letošních předpokládaných 0,2 procenta.

ECB v březnu snížila základní úrokovou sazbu na nulu a depozitní sazbu, kterou účtuje na krátkodobé vklady komerčních bank, srazila hlouběji do záporného pásma na minus 0,4 procenta. Rok trvající program nákupů dluhopisů zvýšila na 80 miliard eur měsíčně (2,2 bilionu Kč) a sdělila, že do programu budou zahrnuty vedle státních dluhopisů nově i dluhopisy firemní.

OECD ale upozornila na to, že blahodárnému vlivu uvolněné měnové politiky ECB na firmy a celou ekonomiku brání problémy některých bank, zejména v Řecku a Itálii. Organizace proto navrhuje motivovat tyto banky k rychlému řešení špatných úvěrů. Evropské instituce by mohly v řešení pomoci například založením společnosti, která by tato špatná aktiva od bank odkupovala.