Trump vsadil na Orbána. USA přicházejí na pomoc před klíčovými volbami

Když Donald Trump minulý týden zahajoval první schůzi své mezinárodní iniciativy Rada míru a vychvaloval kromě sebe i přítomné zahraniční hosty, silně velebil zvláště jednoho evropského politika.

„Máš mou plnou a absolutní podporu,“ řekl americký prezident směrem k Viktoru Orbánovi, jehož v dubnu čekají těžké parlamentní volby.

Trump v projevu ocenil maďarského premiéra za „neuvěřitelnou práci“ v boji proti nelegální migraci a dodal, že podporu Orbánovi šíří všude možně, i když to v Evropě zrovna „každý nemiluje“. 

Prezident tak potvrdil slova svého ministra zahraničí Marca Rubia, který pár dní předtím navštívil Budapešť a veřejně předsedu maďarské vlády ujistil, že má v Trumpovi odhodlaného zastánce. Šéf americké diplomacie také přislíbil Maďarsku pomoc USA v případě finančních problémů, což povzbudilo růst ceny maďarských dluhopisů. 

Orbán, jenž si během téměř 16 let nepřetržitého vládnutí upevnil postavení stěží porazitelného hegemona a v Evropské unii platí za problémového solitéra se vstřícným vztahem k Rusku, se jako národovec a populista otevřeně hlásí k Trumpovi coby ideologickému spojenci. Americký prezident maďarského premiéra dlouhodobě podporuje a nyní se mu snaží pomoci odvrátit hrozící porážku v dubnových parlamentních volbách. 

Podle agregátoru volebních anket zpravodajského webu Politico by teď volby vyhrála opoziční formace Tisza vůdčího opozičního politika Pétera Magyara se 47 procenty hlasů, zatímco Orbánův Fidesz by volilo 39 procent respondentů. 

Slabší výsledky Fideszu mohou být důsledkem únavy Maďarů ze špatné ekonomické situace v zemi a nízké kupní síly v porovnání se zbytkem Evropy. Opozice těží také z vršících se korupčních a dalších skandálů spojených právě s vládnoucí stranou, jako byl nedávný šokující případ fyzického a sexuálního násilí na nezletilých v diagnostických ústavech.

Nadcházející volby mnoho Maďarů vnímá rovněž jako referendum o Orbánově politickém modelu postaveném na „neliberální demokracii“, kdy vládnoucí struktury silně prorostly se státními institucemi, soudnictvím a médii.

Sympatie k Rusku nevadí

Trumpova podpora Orbána kontrastuje s jeho kritikou evropských zemí kvůli vstřícné imigrační politice, přísným opatřením proti klimatické změně či regulaci digitálních platforem. Nová Národní bezpečnostní strategie USA vybízí k podpoře evropských „vlasteneckých“, tedy zejména nacionalisticky a sociálně-konzervativně zaměřených, politických subjektů nebo pěstování „odporu vůči současnému směřování Evropy“.

Bílému domu přitom nevadí, že jím podporovaní evropští politici a strany často prosazují obnovení spolupráce s Ruskem a zpochybňují vojenskou pomoc bránící se Ukrajině. V době, kdy evropské země pociťují sílící ruskou hrozbu a současně se i pod rostoucím tlakem USA snaží více investovat do své obrany, Spojené státy pod Trumpovou taktovkou přispívají k posilování hlasů, jež ruské nebezpečí zlehčují.

Trump se v minulosti zastal neúspěšné francouzské prezidentské kandidátky Marine Le Penové z pravicově populistického Národního sdružení (RN), která byla loni odsouzena za zpronevěru. Američtí republikánští politici pěstují vazby s krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD).

Trump také nedávno pochválil českého ministra zahraničí a šéfa strany Motoristé sobě Petra Macinku za jeho slovní střet s bývalou prezidentskou kandidátkou demokratů Hillary Clintonovou na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Macinka předtím hájil Trumpovu politiku v komentáři pro bulvární deník New York Post.

Jak moc může Trumpova podpora Orbánovi pomoci, je otázka. Podle průzkumu společnosti Publicus pro deník Népszava 59 procent Maďarů věří, že Trump spíše rozdmýchává globální konflikty, než aby posiloval světový mír. Jen 31 procent respondentů americkému prezidentovi důvěřuje, mezi voliči Fideszu to je nicméně 78 procent. 

Něco za něco

Orbán využívá ideologickou spřízněnost s Trumpem k tomu, aby se snáze vypořádal se silnou závislostí své země na ruských energiích. Maďarsko odebírá z Ruska přes 90 procent dovážené ropy a 85 procent plynu.

Během listopadové návštěvy Bílého domu se maďarskému premiérovi podařilo vyjednat roční výjimku z protiruských sankcí na dovoz ruské ropy a plynu, jež Washington v říjnu uvalil na energetické kolosy Rosněfť a Lukoil ve snaze přinutit Moskvu k vyjednávání o ukončení války na Ukrajině. 

Orbán také prohlásil, že na schůzce získal od Trumpa příslib „finančního štítu“ USA na ochranu ekonomické stability Maďarska. „Pokud by došlo k jakýmkoli vnějším útokům proti Maďarsku či jeho finančnímu systému, Američané dali slovo, že v takovém případě budou bránit finanční stabilitu Maďarska,“ uvedl premiér.

To vyvolalo spekulace, že by Maďarsko mohlo dostat srovnatelnou pomoc v objemu 20 miliard dolarů jako Argentina při ochraně slábnoucí národní měny. Americký prezident však následně takový slib popřel. 

Peněžní záruky Američanů by mohly Orbánovi usnadnit, aby dodržel populistické sliby voličům, jako jsou další limity na marže z prodeje potravin nebo třinácté a čtrnácté důchody, kterými si premiér chce naklonit důchodce. Ti tvoří více než čtvrtinu maďarského voličstva.

Na oplátku za přízeň Spojených států se Budapešť zavázala k posilování energetických vazeb s USA. V prosinci maďarská státní společnost MVM podepsala s americkou společností Chevron pětiletý kontrakt na dodávku dvou miliard kubických metrů zkapalněného plynu (LNG).

Rubio během nedávné návštěvy podepsal smlouvu o spolupráci v civilní jaderné energetice, podle níž Maďarsko získá americké technologie pro malé modulární reaktory. Těmi by Američané mohli vyvážit ruskou dominanci. Jediná fungující maďarská jaderná elektrárna Pakš je závislá na ruských technologiích a stavbu dvou nových bloků zajišťuje ruská společnost Rosatom.

Vyzyvatel z vlastních řad

Hlavní soupeř maďarského premiéra, čtyřiačtyřicetiletý Péter Magyar, patřil v minulosti k orbánovskému establishmentu. Působil jako diplomat ve strukturách EU a za manželku měl exministryni spravedlnosti z Orbánovy vlády Judit Vargovou. V roce 2024 byl za své hnutí Tisza zvolen do Evropského parlamentu.

Magyar nyní voliče láká na větší příklon zpět k EU a NATO, přijetí eura do roku 2030, omezení energetické závislosti na Rusku či splnění požadavků EU na obnovu právního státu, jež má uvolnit zmrazených 18 milionů eur (436,7 milionu korun) z unijních prostředků.

Tisza se však stejně jako Fidesz staví proti zrychlenému vstupu Ukrajiny do EU nebo unijnímu paktu o migraci, který nově upravuje spolupráci a rozvržení zátěže členských zemí při přílivu imigrantů. Magyar by nechal stát hraniční plot, jejž Orbánova vláda vybudovala v průběhu migrační krize v roce 2015, a slibuje ústavní zákaz branné povinnosti.

Institut European Policy Centre varuje, že by změna vlády nemusela nutně vyřešit všechny spory Budapešti s Bruselem. Evropští politici nicméně doufají, že by Maďarsko po odchodu Fideszu do opozice přestalo zdržovat a blokovat přijímání protiruských sankcí. 

Právě kritika Ukrajiny a strašení válkou patří mezi hlavní Orbánova témata ve vyhrocené kampani. Magyara vykresluje  jako loutku EU, která je pro Maďarsko větší hrozbou než Rusko, a jako válečného štváče, jenž zemi zatáhne do války. Sám sebe Orbán naopak staví do role politika, který Maďarsko ubrání jako jakýsi ostrov normálnosti na kontinentě, jenž se jinak zbláznil. Magyar nedávno oznámil, že jej premiérovi lidé „vydírají v ruském stylu“ a chystají zveřejnění videa se záznamem jeho sexu s bývalou přítelkyní.

Systém hraje pro Fidesz

Magyarovi může cestu k vládě ještě zkomplikovat maďarský volební systém, který po opakovaném překreslování volebních obvodů nahrává Fideszu. To platí i při rozdělování mandátů. Strana Tisza by si musela před Fideszem udržet aspoň tříprocentní náskok, aby v parlamentu získala většinu křesel.

Podle think-tanku Centre for European Reform (CER) by Magyar mohl po případném vítězství narazit na odpor státních úředníků a části soudců, již jsou loajální Orbánovi. K němu má blízko také prezident Tamás Sulyok.

Napjaté vztahy s hlavou státu by připomínaly polský scénář, kdy prezident Karol Nawrocki, spojený s bývalou vládní stranou Právo a spravedlnost, blokuje reformy předkládané kabinetem Donalda Tuska. Podle CER ale bude rozhodující, jak silnou parlamentní většinu si Tisza dokáže zajistit. 

Vedoucí programu Globální Evropa v Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Oszkár Roginer-Hofmeister pro newsletter 11 am uvedl, že Orbán by si i po odchodu do opozice udržel značný vliv s pomocí spřízněných médií a neziskových organizací, jež ovlivňují veřejné mínění.