Osborne v projevu opakovaně ujistil, že vláda je pevně rozhodnuta ekonomiku ochránit a udržet fiskální stabilitu. Připomněl, že centrální banka je připravena vynaložit na podporu finančních trhů více než 250 miliard liber (8,2 bilionu korun). Osborne také řekl, že s rozpočtovými rozhodnutími by vláda měla počkat do zvolení nástupce nynějšího premiéra Davida Camerona. Ten po referendu oznámil, že odstoupí z funkce, ale zůstane v ní do říjnové konference Konzervativní strany.
Ministr přitom týden před referendem prohlásil, že pokud Británie vystoupí z EU, bude muset vláda zvýšit daně a snížit státní výdaje, aby kompenzovala výpadek 30 miliard liber (979 miliard korun), který by prý brexit způsobil ve veřejných financích. Dodal, že by se snažil zavést nová rozpočtová opatření během dvou měsíců od rozhodnutí voličů.
Dnes ale dal ministr najevo, že s úspornými kroky nijak spěchat nebude. „Vzhledem k rozhodnutí, které britský lid přijal, dojde v naší ekonomice k určitým úpravám. Budeme muset přikročit ke krokům, které se vyrovnají s dopadem (brexitu) na veřejné finance. Je ale samozřejmě naprosto rozumné počkat, dokud nebudeme mít nového premiéra, který určí, jak to bude vypadat,“ citovala ministra agentura Reuters.
Podle bývalého guvernéra britské centrální banky Mervyna Kinga se Osborne a jeho ministerstvo dostali do obtížné situace, protože před referendem vyrukovali se zveličenými tvrzeními o dopadech brexitu. „Ministerstvo předložilo velmi jasné předpovědi, které byly podle mě zveličené, přinejmenším co do jistoty, kterou svým odhadům přikládalo, a myslím, že teď musí couvnout,“ řekl King televizi BBC. Bývalý guvernér Bank of England rovněž upozornil, že pokud britská ekonomika po brexitu zpomalí růst, určitě to nebude správná doba na rozpočtové škrty a zvyšování daní.
„Naše hospodářství je tak silné, jak jen může být, aby dokázalo čelit tomu, před čím naše země teď stojí,“ řekl Osborne. „Připravili jsme se na nepředvídatelné,“ uvedl s tím, že vláda má nachystané nouzové plány, pokud by to vývoj vyžadoval.
Obavy o další vývoj ale neskrývají někdejší labouristický ministr financí Alistair Darling či mnohé firmy. „Nemáme žádnou vládu, žádnou opozici, a ti, kteří nás do těchto problémů dostali, utekli,“ řekl Darling s tím, že se nyní obává víc než během poslední krize v roce 2008. Nynější nejistota podle něj zřejmě zemi velmi poškodí.
Institut ředitelů (IoD), který sdružuje šéfy britských podniků, oznámil, že provedl průzkum mezi tisícovkou svých členů a že čtvrtina z nich se chystá zastavit přijímání nových zaměstnanců. „Manažeři mají obrovské obavy. Takřka polovina z nich očekává, že ostatní členské státy Británii potrestají,“ řekl generální ředitel IoD Simon Walker. Dodal, že voliči si určitě neuvědomili, že hlasovali pro ústavní i ekonomický chaos.
Premiér David Cameron ale podle ministra financí Osbornea poskytl Británii dostatek času na to, aby se rozhodla, jaké vztahy chce s Evropskou unií po odchodu z bloku mít. Aktivaci článku 50 unijní smlouvy, která vystoupení z EU umožňuje, je proto podle ministra financí možné očekávat až poté, co bude mít Londýn jasnou představu o budoucích vztazích s EU. Cameron po referendu prohlásil, že o vystoupení z unie by měl požádat až nový premiér.
O Osborneovi, který spolu s Cameronem vedl kampaň za setrvání Británie v EU, se od pátku spekuluje jako o další možné politické oběti brexitu. „Svou roli oznámím v příštích dnech,“ odpověděl na dotaz ke své další budoucnosti.
