Podle IDS se za rok do letošního dubna příjmy ředitelů stovky největších firem na indexu londýnské burzy FTSE 100 zvýšily o 49 procent a v průměru se blíží 2,7 milionu liber (76 milionů korun) za rok. Platy ředitelů se zvýšily o 3,2 procenta, zbytek nárůstu tvoří různé odměny a růst podílů na akciích firem.
Příjmy v celé britské ekonomice přitom rostly v Británii jen 2,3 procenta, tedy podstatně zaostávaly za inflací, která podle posledních údajů byla za posledních 12 měsíců 5,2 procenta. Stejně tak se hodnota akcií společností na indexu FTSE 100 za rok do dubna zvýšila jen o 4,5 procenta.
„Britská ekonomika možná bojuje, aby se vrátila na úroveň před recesí, ale to samé se nedá říci o příjmech ředitelů FTSE 100,“ uvedl autor zprávy Steve Tatton. „V době, kdy zaměstnanci zažívají reálný pokles platů a riziko, že přijdou o živobytí, může být pro velké firmy obtížné obhájit významný růst příjmů jejich ředitelů,“ uvedl Tatton.
Ministr obchodu Vince Cable již dříve zahájil konzultace o krocích, jak omezit růst odměn, včetně možnosti, aby ve výborech rozhodujících o příjmech byli i zaměstnanci, a aby bylo hlasování akcionářů v tomto směru závazné.
Podle IDS měl největší příjem šéf důlní společnosti Xstrata Mick Davis (18,4 milionu liber, 517 milionů korun) a Bart Becht, ředitel chemické a farmaceutické firmy Reckitt Benkiser (17,9 milionu liber, 503 milionů korun)
List Financial Time napsal, že zatímco příjmy ředitelů velkých firem rostou, odměny v bankách a ve finančních společnostech letos prudce poklesnou. Deník cituje předpověď organizace Centre for Economics and Business Research (Středisko pro ekonomický a obchodní výzkum), podle níž odměny budou letos oproti loňsku nižší o 38 procent a dosáhnou 4,2 miliardy liber (118 miliard korun). Vrcholu dosáhly odměny v City ve finančním roce 2007 až 2008, kdy byly 11,6 miliardy liber (nyní 326 miliard korun).
