Sedmadvacet zemí Evropské unie do Londýna vzkázalo, že v jednáních o vystoupení Británie z EU budou postupovat jednotně. Dohodnout se chtějí nejdříve na podobě rozvázání nynějších vztahů, rozhovory o budoucnosti - včetně nové podoby vzájemného obchodu - jsou tak ještě vzdáleny měsíce.
Jak novinářům po summitu EU v Bruselu řekl jeho předseda Donald Tusk, je právě jednota sedmadvacítky jedinou cestou k dosažení konečné dohody. Případná snaha Británie využívat rozdílů mezi zeměmi by podle něj byla jen iluzí.
Pouhé čtyři minuty tak dnes podle Tuska stačily prezidentům a premiérům sedmadvacítky, aby přijali text příslušných politických pokynů k jednání. Na jejich základě nyní Evropská komise 3. května předloží konkrétní směrnice pro vyjednávací tým EU vedený bývalým eurokomisařem Michelem Barnierem.
Dnešní mimořádný summit byl prvním formálním setkáním hlav států a vlád sedmadvaceti zbývajících zemí EU poté, co Británie před měsícem oficiálně oznámila svůj záměr z unie odejít.
Začínající dvouletá vyjednávání, která fakticky odstartují v polovině června po britských volbách, by měla vyústit v odchod Británie z bloku na jaře roku 2019.
Prioritou číslo jedna je pro evropské země ochrana práv občanů EU v Británii a naopak. V Británii jsou podle odhadů asi tři miliony lidí z jiných zemí unie, zatímco v EU žije více než milion občanů Británie.
Tusk na tiskové konferenci prohlásil, že Evropa v této věci čeká z britské strany "seriózní návrh", pak bude prý možné dohody dosáhnout velmi rychle.
Dnes odsouhlasený dokument konkrétně zmiňuje potřebu dohody na vzájemných zárukách, které mají být "účinné, vymahatelné, nediskriminační a komplexní a musejí zahrnovat právo získat trvalý pobyt po dosažení pěti let nepřetržitého legálního pobytu".
Tato práva musejí být podle pozice EU zajišťována hladkými a jednoduchými administrativními postupy. Evropská komise má podle Tuska už nyní k dispozici podrobný seznam toho, co by měla britská strana zaručit.
Zásadní je pro evropské země také rychlá dohoda na finančním vyrovnání. Británie musí podle EU dodržet všechny své závazky, které na sebe v tomto ohledu jako členská země unie vzala.
Tedy vše, s čím souhlasila v rámci stávajícího víceletého finančního rámce do roku 2020, a také závazky plynoucí z její účasti v Evropské investiční bance (EIB) a nejrůznějších nástrojích a fondech unijní politiky.
Německá kancléřka Angela Merkelová novinářům po summitu řekla, že přesná částka zatím zmíněna vůbec nebyla. Média spekulují až o 60 miliardách eur (1,6 bilionu korun). Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker připustil, že ohledně finančního vyrovnání budou jednání tvrdá.
"Jsou tací, kteří nechtějí platit ani o penci víc - a tací, kteří se ani pence nechtějí vzdát," poznamenal Juncker, který ve středu spolu s Barnierem večeřel s britskou premiérkou Theresou Mayovou. Británie by také podle něj měla přestat se svým nynějším blokováním rozhovorů o změnách v unijním rozpočtu.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky bude těžiště jednání EU s Brity o právech občanů a financích od června do listopadu. Unie předpokládá, že pokud se v nich podaří dosáhnout "dostatečného pokroku" bude možné začít jednání o nové podobě vzájemných vztahů.
Merkelová dnes připomněla potřebu trvající úzké spolupráce v oblastech od hospodářství přes školství po obranu a bezpečnost.
