Komentář Igora Záruby: Brexit - rozvod a námluvy najednou

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: reuters

Brexit
ilustrační foto
Příznicvi brexitu slaví
ilustrační foto
5
Fotogalerie

Předseda Evropské rady Donald Tusk představil návrh strategie pro vyjednávání s odcházející Británií. Pokud by měla existovat nějaká budoucí obchodní dohoda se Spojeným královstvím, debata o ní prý přijde v úvahu až poté, co Britové EU skutečně opustí. Jestli do té doby pojede všechno ve starých kolejích, Tusk výslovně neříká. Zato naznačuje, že nová pravidla obchodování mají přijít na přetřes až po 29. březnu 2019. Čili dva roky poté, co Londýn aktivoval článek 50 Smlouvy o fungování EU.

Tusk potvrdil mantinely ve smyslu odtud potud. Vymezil jasný časový prostor pro jednání, který je ovšem od počátku zaplněn samými nejasnostmi. Argument, že je to poprvé, kdy se něco takového děje, má své opodstatnění, leč situaci ani jedné straně vyjednávání neulehčuje.

Čtěte vše o brexitu >>>

O peníze jde až v první řadě. Velká Británie je jedním z největších čistých plátců do unijní pokladny – do evropského eráru o dost více dává, než z něj pobírá. A to navzdory vratce, kterou si kdysi vymohla Margaret Thatcherová.

Britský výpadek bude citelný, a pokud se bude chtít zbylá sedmadvacítka pohybovat v rozpočtových rámcích, na něž je zvyklá, bude muset vzniklou díru zaplnit. Přihodit budou muset všichni. Rozpočtový komisař Günther Oettinger mluví o zvýšení odvodů do pokladny EU dost otevřeně.

Jistou útěchou je, že Oettinger má na mysli dobu po brexitu. Vytyčuje tedy stejný čas, který připadne na licitace o způsobech obchodní výměny s Brity. Verdikt o tom, jak velký nakonec bude britský rozpočtový výpadek, se tím rovněž odkládá až za březen 2019. S jistotou tento plán neuspokojí Evropskou investiční banku, která poskytuje dlouhodobé půjčky na nákladné a často rizikové projekty v unii.

Banka, v níž jsou členské státy akcionáři, přichází o jednoho z nich, a ne právě marginálního. Potíž je v tom, že neví, kdy přesně o něj přijde. A financování projektů běží.

Banka se spoléhá na špičkový „tříáčkový“ rating, který jí zajišťuje přístup k potřebné hotovosti. Britové už ovšem o nejvyšší známku úvěrové spolehlivosti přišli, bance zatím její AAA zůstává. Na jak dlouho? I na to je třeba odpovědět, a to poměrně záhy. Země mohou přicházet a odcházet, byznys se musí točit pořád.

Británii se hospodářsky daří. Její hrubý domácí produkt stoupl v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o 0,7 procenta. Polepšili si vývozci, stavební firmy i služby. To je lícová strana mince dávající za pravdu zastáncům intenzivních vztahů mezi EU a ostrovní ekonomikou. Rubem je klesající ochota firem investovat a tenčící se objem úspor britských občanů, kteří si začali kvůli pádu kurzu libry vybírat své peníze.

Pokud by měl podobný vývoj pokračovat a pokud partneři mimo EU budou na britské nálady pružně reagovat, nabízí se otázka, je-li skutečně třeba vyčkávat se zahájením obchodních jednání celých 24 měsíců. Odpověď zní ne.