Evropská komise je připravena vzdát se dlouho držených ideálů volného trhu a představuje svou první strategii ekonomické bezpečnosti Evropské unie. Ta reaguje na narůstající spory USA a Číny a bezpečnostní hrozby vyplývající z války na Ukrajině. Navrhovaná opatření zahrnují mimo jiné přísnější dohled nad exportem vybraného zboží vojenského i civilního charakteru, stejně jako na vývozem pokrokových technologií.
„Musíme zajistit, aby kapitál, znalosti, dovednosti a výzkum evropských firem nezneužívaly některé země k vojenským účelům,“ řekla k návrhu strategie předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová
Potenciální bezpečnostní hrozby mohou vyvstat například z vývozu pokročilých technologií do rizikových zemí nebo z investic zahraničních konkurentů do klíčových technologií. Návrh dokumentu, ze kterého dříve citovala agentura Reuters, vypočítává konkrétně oblasti jako jsou kvantové počítače, umělá inteligence, 6G sítě, biotechnologie nebo robotika.
Strategie nejmenuje žádné konkurenční země, jichž se strategie týká. Hovoří ale o partnerských státech, se kterými EU sdílí své obavy, a používá termín „de-risking“, kterým komise obvykle označuje politiku snižování ekonomické závislosti na Číně.
Udělování vývozních licencí nebo posuzování bezpečnostních rizik v hospodářské oblasti je v současnosti doménou jednotlivých členských států.
EU nyní kontroluje vývoz takzvaného zboží dvojího užití, které může sloužit k civilním i vojenským účelům. Spolu se členskými státy chce nyní Evropská komise sestavit seznam dalších technologií, které by podléhaly přísnější kontrole. „Členské státy EU nejsou připraveny vzdát se dohledu nad dovozem jako takovým, ale pravděpodobně se v této oblasti dočkáme větší spolupráce,“ uvedl pro Reuters nejmenovaný unijní diplomat.
Analytici soudí, že za současných okolností budou členské státy ochotnější ke společnému postupu mnohem více než kdykoli dříve. Pandemie nejprve odhalila závislost evropské ekonomiky na dodavatelských řetězcích táhnoucích se až do Číny, válka na Ukrajině pak nasvítila míru závislosti na surovinách z Ruska. „Komise by něco takového členským státům ‚prodávala‘ mnohem obtížněji před ruskou invazí na Ukrajinu a než se vlády přesvědčily, jak obtížné je náhle hledat nové zdroje energií, protože jinak vaše země prostě přestane fungovat,“ cituje server Politico Francesku Ghirettiovou, analytičku institutu MERICS.
Unijní diplomaté uvádějí, že ještě zbývá posoudit, jaká hospodářská rizika je nutné omezit, a prověřit, zda by tato nebezpečí nebylo možné snížit pomocí stávajících nástrojů. Strategie uvádí, že se chce zaměřit na hrozby pro dodavatelské řetězce včetně dodávek energií a kritickou infrastrukturu, jako jsou telekomunikační sítě. Klade také důraz na ochranu před ekonomickým nátlakem třetích zemí a před únikem špičkových technologií.
