Za mřížemi však stále zůstává jeho bývalá šéfka Julija Tymošenková a Brusel neskrývá, že na jejím propuštění dále trvá.
Do země v uplynulých dnech přijelo několik ministrů zahraničí Evropské unie. „Chci vám poděkovat a pochválit rozhodnutí v oblasti spravedlnosti, které jste nedávno provedl, konkrétně omilostnění. Udělalo to velmi dobrý dojem,“ řekl Janukovyčovi šéf polské diplomacie Radosław Sikorski.
Před novináři však dal jasně najevo, že to unii nestačilo. „Pokud by rozhodnutí mělo padnout teď, obávám se, že otázka podpisu by zněla ‚ne‘,“ prohlásil. A dodal, že země má tři kritické měsíce na to, aby učinila potřebné.
V podobném duchu se vyjádřil i Lucenko, jenž za svým osvobozením vidí jak mezinárodní tlak, tak aktivitu domácí opozice. „Musíme konečně podepsat asociační dohodu s EU. Tyto dveře pro nás nebudou otevřeny na věky. Už se skoro zavírají,“ varoval.
O omilostnění expremiérky, která byla před rokem a půl odsouzena na sedm let vězení kvůli podpisu plynové dohody s Ruskem v roce 2009, by mohla prezidentská komise v Kyjevě jednat dnes. Ochota Janukovyče k dalšímu ústupku se ale ani přes tlak z Bruselu očekávat nedá. Propuštění vězňů přišlo po velkém diplomatickém úsilí a měsících neúspěchů. V EU se dokonce krátce před ním hovořilo o zrušení speciální mise Evropského parlamentu, jež má vyjednávání na starost. Nyní byla prodloužena do září.
Brusel si je přitom vědom toho, že by složitá ekonomická situace mohla Ukrajinu vehnat do celní unie s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. Pokouší se zem navnadit i po dobrém. Evropský parlament před nedávnem doporučil, aby EU zjednodušila udílení víz některým Ukrajincům. Opatření by ulehčilo situaci například profesionálním řidičům, novinářům nebo příbuzným lidí žijících v sedmadvacítce.
V pátek EU rozjela projekt na zlepšení zdraví obyvatel v okolí Černobylu v hodnotě čtyř milionů eur. Jeho součástí je například pomoc drobným zemědělcům a vybavení místní nemocnice moderními přístroji pro měření radiace.
Osud Ukrajiny zůstává v rukou prezidenta Viktora Janukovyče
