Bruselský vzkaz Řekům: Jsme to my, kdo udělal zásadní ústupky

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: ctk

Mezinárodní věřitelé z Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu již učinili vůči Řecku zásadní ústupky, aby dospěli k dohodě, jež má zadluženou zemi zachránit před bankrotem, řekla mluvčí Evropské komise Annika Breidthardtová. Mluvčí řecké vlády Gavriil Sakellaridis naproti tomu sdělil, že Atény již výrazně vyčerpaly své možnosti.

Zástupkyně komise zdůraznila, že věřitelé přijali velmi významné ústupky a projevili dostatek flexibility. Nejde prý ale o „jednosměrnou cestu“, prohlásila mluvčí, čímž naznačila, že řecká strana stejně vstřícná nebyla. Atény ale tvrdí, že podstatnou cestu ke kompromisu naopak učinily ony.

Breidthardtová reagovala na dosavadní vývoj vyjednávání mezi věřiteli a Řeky, které o víkendu opět skončilo bezvýsledně.

Podle mluvčí komise návrhy věřitelů mají ekonomický smysl a splňují potřeby řeckého lidu, jeho vlády, ale i ostatních 18 členských zemí eurozóny.

Řecká vláda přišla s protinávrhy, které byly naopak podle člena řecké delegace dostatečně kompromisní a vstřícné. Sakellaridis prohlásil, že mu není jasné, proč nebyla poslední řecká nabídka pro věřitele „dost dobrá“. Mluvčí jinak zopakoval, že cílem jeho vlády je dohoda.

Podle deníku Kathimerini Atény údajně ustoupily například v cíli primárního přebytku pro letošní rok na jedno procento HDP. Věřitelé ale požadují především okleštění nákladů důchodového systému. Řecký premiér Alexis Tsipras to ale odmítl.

Sakellaridis potvrdil, že Tsipras poletí podle plánu na ekonomické fórum zemí BRICS do Petrohradu, které se koná od čtvrtka do soboty. Ve čtvrtek přitom jedná i euroskupina, která se bude zabývat řeckou finanční krizí. O situaci v Řecku má jednat také německý parlament. Španělský ministr zahraničí José Manuel Margallo varoval před reálným rizikem odchodu Řecka z eurozóny.

Dohoda je nutná
Řeckou situací se budou ve čtvrtek zabývat ministři financí eurozóny, prodloužený program pro Řecko, v jehož rámci se nyní vyjednává, končí s koncem měsíce. Dohoda je nutná, pokud Atény chtějí dosáhnout na zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z prodlouženého záchranného programu. Bez jejich získání Řecku hrozí, že nebude schopno uhradit Mezinárodnímu měnovému fondu dluh 1,6 miliardy eur.

Mluvčí komise Breidthardtová připomněla, že návrhy trojice věřitelských institucí stojí na pěti pilířích. Prvním je věrohodné snižování schodku, kdy se Řecko mělo zavázat, že příští rok dosáhne dvouprocentního primárního přebytku a v roce 2018 primárního přebytku 3,5 procenta hrubého domácího produktu.

Věřitelé žádali také opatření k lepšímu výběru daní a boji s daňovými úniky, kroky k posílení stability finančního systému, strukturální reformy a modernizaci veřejného sektoru, včetně boje s korupcí.

Požadavky věřitelů jsou mírnější, tvrdí Breidthardtová

„Všechna tato opatření byla obšírně diskutována,“ zdůraznila s tím, že v konkrétních oblastech jsou tyto návrhy výrazně mírnější než to, co věřitelé od řecké strany žádali v nyní končícím programu.

Upozornila mimo jiné také, že řecký penzijní systém je jeden z nejdražších v celé Evropě a jeho reforma je součástí návrhů věřitelských institucí. Žádány však nejsou přímo škrty ve výši důchodů. Protinávrhy Atén však nedosahovaly ani poloviční výše vůči tomu, jaké úspory žádali věřitelé.