Intenzivní kampaň před červnovým referendem o členství Británie v EU produkuje paradoxní spojenectví a boří tradiční stranické linie i zažitá mediální tvrzení. Premiér David Cameron překvapivě spojil síly s někdejším odborářským předákem Brendanem Barberem, případný brexit označují za katastrofu pro pracující lid. K podpoře odchodu naopak vyzývají i někteří labouristé, kteří vedení strany varují před ztrátou části elektorátu.
Cameron s Barberem uplynulý týden napsali pro Guardian článek, v jehož úvodu zdůrazňují, že odborářský exboss a konzervativní šéf vlády společně ještě nikdy pero do ruky nevzali. „Zatímco setrvání skýtá pracujícím ve Spojeném království nejlepší vyhlídky na prosperitu, odchod představuje trojí hrozbu. Jde o ohrožení jejich míst, jejich mezd a cen, jež budeme všichni platit v obchodech,“ tvrdí zvláštní duo.
Labouristé by nejraději zavřeli dveře
Labouristický poslanec Frank Field naopak tvrdí, že tradiční voliči partaje vnímají, jak negativní dopad má na jejich mzdy, bydlení a služby „politika otevřených dveří“ vůči lidem z východní Evropy. Podle něj si 40 procent z nich přeje opustit EU, ale jejich stanovisko strana vůbec nezohledňuje. Field tak varuje, že mnoho příznivců labouristů může přejít k Straně nezávislosti Spojeného království (UKIP). Fieldovy obavy jsou pochopitelné.
Pro UKIP je téma imigrace dlouholetou doménou a její šéf Nigel Farage se snaží vykreslit otázku přílivu pracovní síly z postkomunistických zemí jako třídní záležitost. Tvrdí, že má negativní dopad na nízkopříjmové vrstvy, zatímco bohatí Londýňané jsou nadšení z levných chův, zahradníků a řidičů.
Farage by přistěhovaleckou problematiku rád dostal ještě víc do centra pozornosti. V pátek obvinil lídry oficiální kampaně za odchod, že na ni nekladou dostatečný důraz. Podle něj jsou její představitelé příliš defenzivní.
Slovo ekonomů
Iniciativa Vote Leave přitom nyní na hospodářském poli zabodovala, když brexit podpořila skupina osmi uznávaných ekonomů. Tvrdí, že výkon ekonomiky země by mohl být zhruba deset let po jejím odstřihnutí od EU vyšší než v případě setrvání.
„Naše analýza ukazuje, že odchod z EU, nesjednání nové dohody s EU a odstranění unijních obchodních bariér přinese HDP zhruba čtyři procenta, spotřebitelské ceny klesnou asi o osm procent a náš vysoce konkurenceschopný sektor služeb nahradí klesající průmyslovou výrobu,“ uvedl člen skupiny Patrick Minford z Cardiffské univerzity.
Na remízu se nehraje
Podle euroskeptických komentátorů touto studií padlo časté novinářské tvrzení, že referendum bude střetem Britů, kteří se obávají o ekonomiku, s těmi, co se bojí imigrace. Většina hospodářských teoretiků totiž razí názor o škodlivosti brexitu. Také OECD aktuálně varovala před jeho negativními důsledky nejen pro království, ale i pro další země organizace. Podle ní by průměrný britský pracující přišel do roku 2020 zhruba o jeden měsíční plat.
Soudě podle průzkumů, nedokázal zatím ani jeden tábor kampaní zvrátit názor veřejnosti jednoznačně na svou stranu. Nejčerstvější však naznačují, že odpůrci těsné vazby na kontinent nepatrně posílili.
