Kontroverzní je především představa předsedy britské vlády o omezení volného pohybu občanů EU. „Některé věci jsou vysoce problematické, protože se dotýkají základních svobod našeho vnitřního trhu. Přímé rozlišování mezi občany EU do této kategorie jasně spadá,“ řekl mluvčí.
Cameron dopis adresoval předsedovi unijních summitů Donaldu Tuskovi. Ten už na Twitteru potvrdil jeho přijetí a uvedl, že v příštím týdnu ve věci zahájí dvoustranné konzultace s představiteli členských zemí osmadvacítky a europarlamentem.
Jiné části návrhů britského premiéra předběžně vypadají proveditelně, například snahy o posílení role národních parlamentů, uvedl Schinas.
O něco složitější podle něj nejspíš bude vyhovět Cameronově snaze o to, aby se na Británii nevztahovala slova o „stále těsnější unii“ z evropských smluv nebo o úpravu vztahů mezi členy eurozóny a státy, které eurem neplatí.
| Cameron předložil v dopise čtyři velké požadavky vůči EU |
|---|
| Britský premiér David Cameron zaslal v dopise do Bruselu požadavky reforem Evropské unie, které budou podmínkou pro setrvání Británie v unii a které jsou zaměřeny na čtyři oblasti: |
| 1/ Ekonomika Státy kvůli tomu, že nepřijaly euro, nesmějí čelit diskriminaci a nevýhodám. K jakékoli iniciativě eurozóny, jako je například bankovní unie, se ostatní země mohou připojit jedině dobrovolné, nikoli z donucení. Daňoví poplatníci v zemích mimo eurozónu by také neměli mít povinnost poskytovat finanční podporu státům eurozóny, které se ocitnou v problémech. Protože finanční stabilita a dohled se staly klíčovými oblastmi v kompetenci institucí eurozóny, jako je Evropská centrální banka, totéž by mělo platit pro státní instituce ostatních zemí, například Anglickou banku. Všechny otázky, které se mohou dotknout všech členských zemí EU, mají být projednávány všemi členskými zeměmi. |
| 2/ Konkurenceschopnosti Británie podporuje rozvoj jednotného digitálního trhu, který může zvýšit hrubý domácí produkt EU o tři procenta. Británie podporuje rozvoj unie kapitálových trhů a přijetí obchodních dohod s USA, Čínou, Japonskem a Sdružením zemí jihovýchodní Asie (ASEAN). Británie usiluje o zastavení a odbourání nadměrného množství regulačních opatření a chce zajistit naprostou svobodu pohybu kapitálu, zboží a služeb. |
| 3/ Zachování britské suverenity Británie si chce zachovat právo nepodílet se na ambicích EU vytvářet „stále užší svazek“. Británie naopak usiluje o posílení role národních parlamentů, které by byly schopny jako zástupci skupiny zemí zablokovat nepřijatelné legislativní návrhy. Británii záleží na dodržování principu subsidiarity, tedy zachování rozhodovacích procesů na národní úrovni tam, kde je to nejvhodnější. Británie si chce zachovat suverenitu v otázkách soudnictví, domácího práva a národní bezpečnosti. |
| 4/ Migrace ze zbytku EU do Británie. Británie požaduje, aby se volný pohyb osob nevztahoval na nové členské země unie, dokud se jejich ekonomika výrazněji nepřiblíží úrovni starých členů. Británie chce omezit volný pohyb osob uvnitř EU, pokud je zneužíván. Zamezit přílivu migrantů chce Londýn například tím, že chce, aby lidé z EU pracující v Británii mohli pobírat přídavky a mít daňové úlevy až poté, co budou v zemi pracovat čtyři roky, po které budou přispívat do místního sociálního systému. Zrušit chce také například pravidlo, jež usnadňuje občanům EU přivést si do Británie manželku či manžela, kteří nemají evropské občanství. Británie chce usnadnit vyhošťování cizích pachatelů trestných činů a zabraňování jejich návratu. |
