Investoři jsou tak ochotni za umístění svých peněz na prestižních evropských adresách zaplatit, a to až dvě desetiny procenta ročně. Nejvýhodnější pozici má momentálně Německo. Investoři platí vládě v Berlíně za dluhopis s roční splatností 0,17 procenta.
Kdo ze spekulantů žádá kladný výnos, musí sáhnout po bondech splatných nejdříve za šest let. Ani zde však nejde o zlatý důl, výnos tohoto papíru je totiž 0,009 procenta ročně. V obdobné pozici jako Berlín jsou nyní i vlády Rakouska, Belgie či Nizozemska a minusové znaménko je i u dluhopisů skandinávských zemí.
„Příčinami jsou rovněž obavy z deflace, která by výnosy ještě dále srazila, či přebytek peněz ve finančním systému, stejně jako regulace nutící řadu investorů držet jen bezpečné cenné papíry,“ uvádí Ľuboš Mokráš z České spořitelny. Důvodem záporných výnosů, tedy extrémní poptávky po bondech těchto zemí, je podle něho i odliv kapitálu do bezpečí před řeckými volbami.
Na dluhopisech lze stále vydělat
Ani záporné sazby neznamenají, že by investoři nemohli vydělat. Ceny dluhopisů, které se vyvíjejí opačně proti jejich výnosům, totiž mohou stále růst. „Trh může očekávat další potenciální pokles sazeb, a tedy i možný kapitálový výnos,“ uvádí Marek Hatlapatka z Cyrrusu. Podle expertů však s sebou záporné úroky nesou i nová rizika. V případě náhlého obratu trhu mohou bondové spekulanty potkat citelné ztráty z jejich znehodnocení.
„S perspektivním růstem výnosů dojde k poklesu cen dluhopisů, což může přinést ztráty bankám i investorům,“ uvádí Tomáš Holinka z Moody’s Analytics. Prozatím zůstávají evropské dluhopisy jedním z nejvíce rostoucích aktiv. Na španělských bondech šlo loni vydělat kolem šestnácti procent, patnáct procent vynesly papíry italské.
