CDU je díky koronaviru silná, jenže Merkelová stále nemá nástupce

Německo se připravuje na návrat do normálního života

Německo se připravuje na návrat do normálního života Zdroj: Reuters

Německo se připravuje na návrat do normálního života
V Německu se o víkendu konaly další protesty proti opatřením přijatých v době pandemie
Uvolnění restrikcí v Německu
Německo uvolnilo opatření na hranicích
Německý supermarket v době koronavirové pandemie
8
Fotogalerie

Německo čekají volby do Spolkového sněmu až za více než rok, nynější situace ale může výrazně ovlivnit jejich podobu. Pandemie obnovila důvěru Němců v projekt velké koalice a posílila zejména pozici křesťanských demokratů (CDU). Zároveň ale zkomplikovala výběr nástupce kancléřky Angely Merkelové. Mocenskou hrou také zamíchá další vývoj preferencí Zelených, kteří se už pomalu chystali do vlády, avšak v průzkumech si během koronavirové krize pohoršili.

Podle aktuálních průzkumů by CDU/CSU volilo téměř 40 procent Němců, před vypuknutím nákazy v zemi měla unie v průměru 27 procent. Obliba koaličních sociálních demokratů (SPD) se nijak nezměnila, drží se kolem patnácti procent. Výrazně si však pohoršili Zelení, kteří ještě počátkem března v šetřeních měli až 24 procent a nyní je jejich náskok na SPD zanedbatelný.

Pokud by tento trend pokračoval, stala by se sociální demokracie znovu druhou nejsilnější stranou. Alternativa pro Německo (AfD) během krize také spíše mírně propadá, v některých průzkumech klesá její podpora na jednociferné číslo.

Merkelové se podle všeho zatím daří přesvědčovat Němce, že vláda v těžkých časech činí správná opatření. „Je to velmi důvěryhodná a respektovaná osoba, v minulosti si už poradila s několika krizemi,“ citoval počátkem května server ABC News Martina Vosse ze Svobodné univerzity v Berlíně.

Současná popularita Merkelové tak zřejmě definitivně pohřbí spekulace o tom, že by mohla skončit ve funkci kancléřky předčasně. Zatím však není příliš jasné, kdo by ji mohl v případě volebního úspěchu nahradit. Annegret Krampová-Karrenbauerová ohlásila svůj záměr skončit v čele CDU v únoru a v dubnu měl být vybrán nový lídr. Koronavirus však tento plán odsunul patrně na prosinec, navíc situaci zkomplikoval. Ani jeden ze tří předpokládaných kandidátů se v současném světle nejeví jako příliš silný.

Šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen si uškodil tím, že chtěl korespondenčně hlasovat navzdory pandemii. „Nejdřív země, pak strana, potom jedinec,“ vzkázala Krampová-Karrenbauerová. Někdejší šéf frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Friedrich Merz se nakazil koronavirem a několik týdnů byl mimo dění.

Patrně největší šanci má premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet. I toho však nyní částečně zastiňuje ministr zdravotnictví Jens Spahn, jenž minule kandidoval neúspěšně. Zmiňuje se proto i možnost, že by Laschet řídil stranu a Spahn by se mohl stát adeptem na kancléře.

Je však otázka, zda by to nepřispělo spíše k destabilizaci strany v éře po Merkelové. Zvlášť když se během koronaviru velmi populárním stal bavorský premiér Markus Söder ze sesterské CSU. Řada Němců by si přála za kancléře jeho. Není však příliš pravděpodobné, že by CDU při současné síle chtěla kancléřský post spřátelené straně přepustit.

Otazník visí také nad dalším vývojem popularity Zelených, kteří ještě nedávno neskrývali ambice stát se v roce 2021 vládní stranou. Podle některých názorů může být současný propad partaje pouze přechodný. Po odeznění krize by mohli volat po novém, ekologickém začátku.

Hodně zřejmě bude záležet na tom, jak ničivá bude pandemie pro německé hospodářství. Prozatím víme, že v prvním čtvrtletí německý hrubý domácí produkt klesl o 2,2 procenta a ve druhém kvartálu se čekají ještě horší čísla. Pokud země zabředne do vleklých ekonomických potíží, může přijít čas pro AfD, která v současnosti nemá příliš co nabídnout.

Radikalizace protestů
Ne všichni Němci jsou přesvědčeni o tom, že opatření proti koronaviru jsou správná. O víkendu v několika městech pokračovaly protesty proti omezením, účastnily se jich tisíce lidí. Do akcí se zapojují různé skupiny. Mimo jiné odpůrci očkování a lidé, kteří věří konspiračním teoriím o šíření viru pomocí sítě 5G či plánu na čipování prostřednictvím vakcíny v režii Billa Gatese, ale také pravicoví extremisté. Někteří politici už vyjádřili obavy z radikalizace protestů a zneužití pandemie k posílení této ideologie a šíření nepravdivých informací.