Černý scénář: co by znamenala rozluka EU a Británie bez dohody

Jedním z problémů po uplynutí přechodného období mohou být hraniční kontroly a fronty

Jedním z problémů po uplynutí přechodného období mohou být hraniční kontroly a fronty Zdroj: Reuters

Panují obavy, že rozluka bez dohody by přinesla mnohé komplikace pro obchod
Zajímavá by v případě žádné dohody byla situace v kolem Severního Irska
3
Fotogalerie

Pokud se obě strany evropského rozvodu nedokážou dohodnout a nenajde se žádná klička, jak přechodné období prodloužit, či k tomu nebude vůle, nastane dlouho obávaný scénář. Přezdívá se mu rovněž "možnost WTO", protože v takovém případě začne blok s královstvím obchodovat za podmínek daných Světovou obchodní organizací.

Cla EU u nezemědělských produktů jsou v průměru relativně nízká, jde o 2,8 procenta. Jenže některé sektory by byly tarify postižené výrazně, kupříkladu na auta by byla uvalena desetiprocentní cla. Odhaduje se tak, že cena britských vozů prodávaných ve společenství by v průměru stoupla o tři tisíce eur (zhruba 79 tisíc korun).

A pak je tu zemědělské zboží, clo se u něj může vyšplhat velmi vysoko, například v průměru na 35 procent v případě mléčných výrobků. Británie v květnu představila celní režim, který hodlá po přechodném období uplatňovat vůči zbytku světa, tedy i EU v případě, že se s ní nedohodne jinak. V praxi se do země zhruba šedesát procent zboží bude dostávat bezcelně. I Londýn je však připraven chránit vysokými sazbami některá domácí odvětví, zejména automobilový průmysl a rybolov. Království by přitom v nejbližších letech rádo většinu zahraničního obchodu pokrylo bilaterálními smlouvami.

Zatím není příliš jasné, jak vzájemný obchod ovlivní takzvané netarifní bariéry zahrnující dodržování různých norem a standardů kvality a bezpečnosti. Dopady mohou být velké nejen v případě zboží, ale také služeb. Z historie evropské integrace je jasné, že právě netarifní bariéry byly na počátku velkou brzdou jednotného trhu a záminkou k protekcionismu.

Předpokládá se, že velkým problémem „divokého rozvodu“ by mohly být hraniční kontroly. Toto téma s příchodem koronaviru ještě nabylo na naléhavosti. Londýn připouští, že přinejmenším půl roku by se mohly na hranici tvořit dlouhé fronty. To samé bude platit i na druhé straně kanálu. Labouristé před časem varovali, že dodatečné náklady na administrativu mohou pro britský byznys podle analýzy daňového a celního úřadu znamenat zátěž až patnáct miliard liber ročně. „Firmy čeká lavina papírování sestávající z prohlášení o vývozu, dovozu či bezpečnosti,“ předestřel problémy labouristický poslanec John McDonnell.

Obzvlášť komplikovaná situace by mohla nastat v Irském moři. To bude v podstatě suplovat pozemní hranici mezi Irskem a Ulsterem, jenž bude jakýmsi průnikem britského celního prostoru a unijního jednotného trhu. Je velmi těžké předvídat, jaký dopad by naznačené komplikace měly na unijní a zejména britskou ekonomiku.

Od referenda spatřila světlo světa řada protichůdných studií, která měla podpořit názory obou táborů. Faktem ale je, že loni tvořil vývoz Británie do EU 43 procent jejího exportu, zároveň zhruba polovina do ní dovezeného zboží měla unijní původ. Nyní již bývalý šéf WTO Roberto Azevedo tvrdil, že bez dohody nenastane konec světa, ale ani procházka růžovým sadem. Varoval, že takový vývoj by citelně zasáhl zejména zemědělský a automobilový sektor. „Standardní obchodní podmínky by zpomalily zotavení Británie z koronaviru,“ poznamenal počátkem léta v The Times.