Brusel sází na to, že Londýn ustoupí. Johnson ale možná neblufuje
Šéf unijních vyjednávačů Michel Barnier bil před startem dalšího kola jednání o postbrexitových vztazích se Spojeným královstvím na poplach. Podle některých médií se dokonce snažil angažovat evropské lídry, aby pomohli dosáhnout kompromisní dohody. Přechodné období uplyne na konci roku, vzhledem k ratifikačnímu procesu je ale podle Barniera nutné mít na stole dokument už v říjnu. Rozhovory přitom stále stojí na rybolovu a dohadech o hospodářskou soutěž.
„Ve všech těchto otázkách britská strana nadále zklamává. V sázce jsou desítky tisíc evropských pracovních míst a živobytí. Naše bezpečnost a náš blahobyt, životní prostředí a klima, naše základní práva,“ postěžoval si Barnier minulý týden podle Reuters.
„Jak můžeme uzavřít dohodu o našem dlouholetém hospodářském partnerství bez znalosti toho, jaký systém státní pomoci nebo dotací bude ve Spojeném království platit? Bez jakékoli záruky, že nevyužije nové regulační autonomie, aby v budoucnu pokřivilo hospodářskou soutěž?“ tázal se s ohledem na hlavní třecí plochy.
První obavy, že se dohoda nestihne, přitom vyvstaly už po propuknutí pandemie. Jakkoli je brexit důležitý, měli evropští představitelé naléhavější problémy k řešení. Britský premiér Boris Johnson byl přesto ještě na jaře optimistický a odmítal přechodné období prodloužit. Tvrdil, že neexistuje důvod, aby celá záležitost nebyla alespoň v obrysech vyřešená do konce pololetí.
Nyní však i v Británii připouštějí, že rozhovory uvízly na mrtvém bodě. „Dohoda je stále možná a je stále naším cílem. Ale je jasné, že jí nebude snadné dosáhnout,“ uvedl nedávno hlavní britský vyjednavač David Frost. Londýn naznačuje, že v případě dalšího lpění společenství na kontinuitě dosavadních pravidel státní pomoci a rybolovu, bude lepší nechat věcem volný průběh. Příznivci brexitu v britském parlamentu podle serveru Politico dokonce předpokládají, že se vláda z jednání brzy formálně stáhne.
Oba vyjednávací týmy nyní nejspíš čekají na to, kdo jako první udělá vstřícný krok. Někteří experti se domnívají, že Brusel si v této hře připadá silnější, jelikož rozchod bez dohody by byl pro království zřejmě bolestivější než pro Evropskou unii. Barnier přitom prohlašuje, že sedmadvacítka uznala hranice, za které nechce Londýn jít a je ochotná dohodnout se na nějakém kompromisu. Království podle něj ale s žádnými návrhy nepřichází.
Poznamenal, že Londýn chce dosáhnout nulových cel a kvót a mít přístup na trh s 450 miliony spotřebitelů, nemůže ale čekat, že EU bude jednat proti zájmům unijních producentů. Pro království je ale otázka státní pomoci byznysu v současnosti zvlášť citlivá v souvislosti s pandemií koronaviru a přeje si mít v této oblasti manévrovací prostor.
Z předchozích brexitových jednání je zřejmé, že pevně dané lhůty příliš neznamenají. Především loňský rok byl plný blufování, odkladů a zvratů. Je tak možné, že se jednání protáhnou do listopadu a nakonec se ukáže, že i s prosincovým termínem se nějak dá pohnout. Problémem ale je, že celé roky od referenda v roce 2016 jsou všichni jen svědky odsouvání těžkostí do budoucna. Slavnostní odchod z EU mohl být po všech peripetiích realizován jen díky vidině časového polštáře v podobě přechodného období. Jednou však bude skutečně nutné budoucí vztahy vyřešit. Už jen kvůli nejistotě, která roky dusí byznys. Ze země kvůli ní také v posledních letech odešlo zhruba o třetinu více Britů než v předchozím období.
Barnier však alespoň veřejně zůstává optimista a věří, že se problémy včas vyřeší. „I přes současné potíže si nadále myslím, že Boris Johnson o dohodu s EU stojí,“ uvedl. Otázka je, zda se nemýlí. Podle některých názorů je Johnsonova vláda odhodlaná brexit dokončit za každou cenu, což dokázala i tím, že do pololetí nevyužila možnosti požádat o prodloužení přechodného období. Premiér může být jednoduše přesvědčen o tom, že víc politických bodů získá za žádnou dohodu než za mizernou, bez ohledu na reálné dopady
| Potíže s rybáři |
Kromě státní pomoci zůstává palčivým bodem rozhovorů rybolov, který se přitom na ekonomice království podílí z pouhé desetiny procenta. Londýn chce omezit pohyb unijních rybářských lodí v britských vodách. Trvá na tom, aby do nich směly na bázi každoročních dohod, zahrnujících i kvóty na odchyt jednotlivých druhů. Společenství požaduje pokračování současného stavu, což v podstatě znamená neomezený vzájemný přístup. To však Británie považuje za ohrožení své suverenity. Britské vody jsou bohaté a pro obživu části evropských rybářů velmi důležité. Tlačí proto na své vlády, aby jejich možnost lovit u sousedů zůstala zachována v plné míře. |
