Česko chce Ukrajinu více připoutat k unii | E15.cz

Česko chce Ukrajinu více připoutat k unii

Ukrajinská vlajka
Ukrajinská vlajka
• 

David Klimeš

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Cílem projektu Východní partnerství, který byl oficiálně zahájen v roce 2009 v Praze, bylo přiblížení postsovětských republik k Evropské unii prosazováním demokracie a prosperity. Dnes, tři roky poté, se však už státy společenství nemohou zcela shodnout, jak v něm pokračovat. Podle serveru EU Observer je předmětem sporu především Ukrajina.

Server tvrdí, že Česká republika, Litva, Polsko a Slovensko chtějí podepsat obchodní a politickou asociační dohodu už na summitu Východního partnerství ve Vilniusu příští podzim během litevského předsednictví EU. Podpis Asociační dohody a Dohody o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu by byl významným krokem k případnému plnému členství v EU.

Českou pozici potvrzuje i tiskový mluvčí ministerstva zahraničních věcí Vít Kolář: „Česká republika podporuje podpis obou dohod s možností následné provizorní aplikace Dohody o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu poté, co bude ratifikována ukrajinským parlamentem.“ Kolář dodává, že Česko podporuje i myšlenku speciálního summitu EU – Ukrajina někdy na počátku roku 2013.

Proti tomu ale EUObsever cituje nejmenovaného skandinávského diplomata, podle kterého není možné v současné době podporovat Ukrajinu pod vedením autoritářského Viktora Janukovyče: „Jsme zklamaní z ukrajinského vedení. Neplní kritéria, která byla stanovena. Nemyslím si, že konání summitu je v této chvíli vhodné.“ Vedle Švédska, Finska a Dánska je proti pokroku v jednání s Ukrajinou i Nizozemsko. Německo, Francie a Velká Británie jsou v tomto sporu zdrženliví.

Zajímavý je rozpor ohledně budoucího postavení Ukrajiny mezi Švédskem a Polskem, protože právě tyto země spolu celý projekt vymyslely. Během českého předsednictví pak už jen oficiálně vznikl. Od té doby však Polsko podporuje s Českem a dalšími postkomunistickými státy posilování vztahů s postsovětským prostorem i přes prohřešky proti demokracii.

Naopak Švédsko zaujalo zásadový postoj a požaduje nová tvrdá kritéria pro Ukrajinu, jako je propuštění vězněné expremiérky Julije Tymošenkové či skutečnou reformu soudní moci.

Přestože střet unijních členů o východní politiku EU trvá, podle Koláře se nové společné požadavky k Ukrajině a dalším státům v projektu Východního partnerství podaří na pondělním zasedání ministrů zahraničních věcí EU prosadit.

„Evropská služba vnější akce společně s členskými státy připravila pro toto zasedání dokument, který je přijatelným kompromisem pro všechny unijní země a odráží také pozici Česka,“ je přesvědčen. Vedle Švédska, Finska a Dánska je proti pokroku v jednání s Ukrajinou také Nizozemsko. Německo, Francie a Velká Británie se k tomuto sporu staví zdrženlivě

Štefan Füle: Rozšíření je součástí DNA Evropské unie

Doktor Železná pěst Kličko vstoupil do ringu ukrajinské politiky

Autor: David Klimeš

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video