Česko pomůže eurozóně 38 miliardami korun

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Česko půjčí Mezinárodnímu měnovému fondu 1,5 miliardy eur (téměř 38 miliard korun) na pomoc zadlužené eurozóně. Dnes se na tom dohodli ministři vládního kabinetu Petra Nečase. Jde tak o výrazně nižší sumu než původně požadovaných 3,5 miliardy eur. Vláda také podmíněně souhlasí s připravovanou evropskou smlouvou o rozpočtové odpovědnosti.

Kabinet zároveň slíbil, že poskytne státní záruky za úvěry měnovému fondu v celkové výši 2,53 miliardy eur, tedy i za půjčku z roku 2009 ve výši přes miliardu eur. Nejšetrnější variantou, kde získat peníze na půjčku je podle ministra financí Miroslava Kalouska spolupráce s ČNB. Záleží však na rozhodnutí bankovní rady ČNB, zda vyhoví požadavku vlády a bude souhlasit s uvolněním prostředků ze svých devizových rezerv.

„Pokud by se MMF stal nesolventní, vláda nabídne ČNB státní garanci,“ prohlásil po jednání vlády Kalousek.

Nečas: Patříme do zdravé části evropského stáda

Premiér Nečas byl zpočátku spíše proti půjčce zadlužené eurozóně. Dnes však rozhodnutí vlády obhajoval tím, že je nutné do světa vyslat dva základní signály.

„Prvním z nich je ten, že nám záleží na stabilitě eurozóny a druhý, že Česko patří do zdravé části evropských zemí,“ uvedl Nečas. Evropskou unii přirovnal ke stádu, které se rozděluje na zdravé a nemocné kusy a podle premiéra je potřeba vyslat signál, že Česko patří do zdravé části tohoto stáda.

Půjčku zásadně odmítá prezident Václav Klaus. Podle Kalouska si Česko nemůže dovolit samo odmítnout pomoc eurozóně. „Česko čerpá z fondu unie čistých 175 miliard korun, bylo by proto nemravné se na pomoci nepodílet,“ uvedl.

Vláda Petr Nečase rozhodla o půjčce, na níž počítá s prostředky z devizových rezerv ČNB. O uvolnění prostředků rozhodne bankovní rada České národní banky. Šéf ČNB Miroslav Singer se zdraví s premiérem.Vláda Petr Nečase rozhodla o půjčce, na níž počítá s prostředky z devizových rezerv ČNB. O uvolnění prostředků rozhodne bankovní rada České národní banky. Šéf ČNB Miroslav Singer se zdraví s premiérem.|CTK

Na prosincovém summitu v Bruselu se evropští lídři dohodli, že měnovému fondu poskytnou na základě bilaterálních smluv půjčku až 200 miliard eur. Země EU se ale následně na poskytnutí celého objemu nedohodly. Dodat peníze se zavázala zatím jen eurozóna, a to 150 miliard eur. Ze zemí mimo eurozónu půjčku zatím vyloučily Británie a Bulharsko.

Evropská smlouva prošla podmíněně, rozhodne parlament nebo referendum

Vláda dnes také vyjádřila podmíněný souhlas s připravovanou evropskou smlouvou o rozpočtové odpovědnosti. Pro její přijetí je nutné dojednat některé stále otevřené body a smlouvu ratifikovat ústavní většinou v parlamentu či referendem. TOP 09 se dnes na vládě při hlasování zdržela. Podle informací ČTK chce smlouvu ratifikovat prostou parlamentní většinou, což ale bylo pro koaliční ODS a Věci veřejné nepřijatelné.

„Platí rámcová pozice schválená vládou minulý týden a platí mandát předsedy vlády. Nezměnilo se nic,“ řekl Nečas. Ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek k tomu dodal, že na názorech jednotlivých členů vlády na způsob ratifikace se také nic nezměnilo.

Minulý týden přes nesouhlas TOP 09 ministři za ODS a Věci veřejné prosadili, aby se o smlouvě konalo referendum. Mělo být buď samostatné, nebo společné s referendem o českém vstupu do eurozóny.

Podle názoru těchto stran se v případě vznikající smlouvy „v podstatě jedná o finanční ústavu, která by i za předpokladu vnitrostátního předložení musela projít ústavní většinou“.

Smlouva vyvolává na české politické scéně velké napětí, prezident Václav Klaus už vládě vzkázal, že podobný dokument podepisovat nehodlá. Pro přijetí smlouvy se jasně vyslovila opoziční ČSSD.

O smlouvě, která by měla zpřísnit rozpočtový dohled, se budou již v pondělí bavit šéfové států a vlád EU. Dohoda, která mimo jiné počítá s tím, že by země měly do svého práva zakotvit pravidla v podstatě vyrovnaného či přebytkového rozpočtu, má platit pro státy eurozóny. Přistoupit k ní mohou ale i další členové EU. Pro ně by nicméně začala platit až v okamžiku, kdy by tyto země zavedly společnou evropskou měnu.

Ministr financí Kalousek, který o smlouvě v minulých dnech jednal s partnery v EU, novinářům řekl, že požadavek české vlády na referendum v Bruselu „nikdo nechápe“. „V očích všech svých kolegů ze zemí Evropské unie jsem četl totální nepochopení tohoto postoje,“ dodal s tím, že on však jejich pohled chápal.