Cesty k evropské pevnosti: kontroly čekají i unijní občany

Rusko-litevský hraniční přechod Morskoye - Nida (ilustrační foto)

Rusko-litevský hraniční přechod Morskoye - Nida (ilustrační foto) Zdroj: CC-BY-SA 3.0: RIA Novosti/Igor Zarembo; Wikimedia

Členské země EU chtějí po atentátech v Paříži zpřísnit ochranu vnějších hranic schengenského prostoru. Občané EU by při svých cestách měli procházet systematickými kontrolami. Vypracování a schválení změn ale patrně nebude snadné a může tak trvat měsíce. Podle kritiků útoky ukázaly, že současná pravidla umožňují podezřelým z terorismu jakožto unijním občanům snadný pohyb z osmadvacítky ven a zpět.

Na změny tlačí zejména Paříž. „Je nezbytné, aby se Evropa probudila, zorganizovala se a bránila se teroristické hrozbě,“ uvedl před páteční schůzkou ministrů vnitra zemí EU zástupce Francie Bernard Cazeneuve. Účastníci setkání se shodli na nutnosti upravit předpisy tak, aby na vnějších hranicích mohly být porovnávány biometrické údaje všech unijních občanů se schengenským informačním systémem a národními databázemi. Dosud se tak děje zhruba v jednom z deseti případů.

Podobné návrhy na zpřísnění kontrol zazněly už na začátku roku po útocích na redakci Charlie Hebdo, jejich realizace ale vázne. Velkým odpůrcem tohoto tažení je Evropský parlament, kterému se nelíbí zejména myšlenka databáze údajů o pasažérech leteckých dopravců. Spory se vedou hlavně o dobu uchovávání údajů a o to, zda sbírat i data o vnitrounijních letech.

„Jediný občan EU nepochopí, proč parlament pokračuje v blokování tohoto nástroje,“ podotkl Cazeneuve. Ministři se s europoslanci chtějí na této záležitosti dohodnout do konce roku. V rámci protiteroristických opatření má dojít i ke zpřísnění pravidel pro držení zbraní a kontroly peněžních toků. Francie také tvrdí, že je potřeba utlumit nelegální obchod se zbraněmi, zejména z Balkánu.

Okrajově se hovořilo také o možném vytvoření celoevropské zpravodajské služby, což však podle dostupných zdrojů bude jen těžko realizovatelné. Dosud totiž značně vázne i sdílení informací mezi jednotlivými členskými zeměmi. Ministři se prozatím shodli na nutnosti větší spolupráce mezi zpravodajci.

Útoky poznamenaly také prezidentskou kampaň v USA
Atentáty v Paříži a zpřísňování bezpečnostních pravidel se staly i jedním z hlavních témat americké předvolební kampaně. Uchazeč o republikánskou nominaci Donald Trump vyvolal bouři souhlasem s databází všech amerických muslimů. Kritici podobný krok srovnávají s pronásledováním Židů v nacistickém Německu.

Proti myšlence se vyslovili i jeho straničtí kolegové včetně rivalů v prezidentském klání. „Je to manipulace s úzkostí a strachem obyvatel,“ prohlásil Jeb Bush. Sněmovna reprezentantů mezitím ve čtvrtek schválila návrh zákona, který by měl zastavit proces přijímání syrských uprchlíků. Prezident Barack Obama, jenž přislíbil útočiště deseti tisícům běženců, pohrozil vetováním normy.