Chemici získali Nobelovu cenu za evoluci ve zkumavce

ilustrační

ilustrační Zdroj: Veletrh vědy

Nobelovu cenu za chemii získali Frances H. Arnoldová, George Smith a Gregory Winter, kteří se věnují výzkumu bílkovin. „Letošní laureáti aplikovali Darwinovy principy evoluce do procesů ve zkumavce,“ uvedl k ocenění předseda Nobelovy komise Goran K. Hansson. Arnoldová získala polovinu ocenění za svoji práci s urychlením evoluce enzymů a selekce jejich specifických vlastností. Smithova a Winterova práce oceněná druhou polovinou ceny se zase týká vývoje speciálních bakteriofágů a jejich využití pro tvorbu cílených protilátek.

Výše zmíněné výzkumy položily základ stávajícímu farmaceutickému výzkumu možné léčby bakteriologických i virových onemocnění. Podle Královské švédské akademie věd metody oceněných expertů přispěly také k výrobě nových materiálů, například přírodně odbouratelných detergentů či biopaliv. „Lidstvo po tisíce let zasahuje do evoluce selektivním chovem. Letošní laureáti však učinili další krok – tisícinásobně urychlili evoluci,“ uvedl Hansson při prezentaci ocenění.

Chemici využívají enzymy ke zrychlení reakcí v laboratořích i průmyslových procesů. Arnoldová v roce 1993 publikovala výzkum, v němž poprvé využila proces řízené evoluce (directec evolution process) za účelem vylepšení výkonnosti enzymu. „Dokázala 256krát zvýšit efektivitu daného enzymu. Nikdo si netroufl odhadnout, že zrovna její výsledná kombinace bude tak efektivní. Bylo toho dosaženo díky řízené evoluci,“ vysvětlila profesorka Sara Snogerup Linseová, členka Nobelovy komise pro chemii.

„Využití bakteriofágu – viru, který se specializuje k napadání bakterií, bylo něco zcela nového,“ dodala Linseová k druhé polovině Nobelovy ceny věnované práci Smithe a Wintera. Bakteriofág je proteinová kapsle chránící virovou DNA. Mate bakterii k tvorbě nové DNA a nových kopií infekčního bakteriofágu. Smith si uvědomil, že tato schopnost může být využita generačním urychlením k tvorbě celé série bakteriofágu manifestující potřebné vlastnosti.

Winter Smithovu práci poté zdokonalil, když se mu podařilo manifestovat vlastnosti kýžených protilátek přímo na povrchu bakteriofágu. Vytvořil celé knihovny protilátek na povrchu bakteriofágů, které se v dalších generacích lépe vázaly na kýžená farmatika. „Tím zahájil farmaceutickou revoluci,“ uzavřela Linseová s tím, že díky této metodě již vznikla léky léčící antrax či řadu autoimunitních onemocnění jako jsou revmatoidní artritida a psoriáza.