Vzrůstající ceny potravin, energií nebo pohonných hmot v posledních měsících silně zasáhly Polsko. Míra inflace dosahuje u severovýchodních sousedů Česka nejvyšších hodnot za posledních dvacet let. Dle odhadů by se měla v nadcházejícím roce pohybovat kolem sedmi procent. Z toho důvodu se polská vláda snaží zmírnit dopady na obyvatele snížením daní nebo finančními příspěvky. Základní potraviny chce osvobodit od daně zcela.
Inflace za listopad dosáhla úrovně 7,8 procenta, podle guvernéra polské centrální banky Adama Glapinského by se měla na svůj vrchol dostat v červnu 2022. „Očekáváme, že největší úrovně dosáhne průměrná roční inflace v červnu s 8,3 procenta,“ uvedl pro server Business Insider Polska Glapinski.
Ministr financí Tadeusz Koscinski nevylučuje ani desetiprocentní inflaci. „Nikdo z nás nemůže říci, zda bude takto vysoká, či nikoliv, protože nevíme, jaká bude cena plynu a jaký bude kurz zlotého vůči dolaru. To jsou hlavní faktory, které mají vliv na inflaci,“ řekl webu Polsat News šéf státní kasy.
Vláda pod vedením strany Právo a spravedlnost proto snižuje DPH z pohonných hmot (z 23 procent na osm), z energií a v posledním případě i z některých potravin, které by od února příštího roku neměly podléhat žádnému zdanění. Do této skupiny patří mimo jiné chléb, cereální výrobky, masné výrobky, ale i mléčné výrobky a džusy.
Osvobození základních potravin od daně musela vláda Mateusze Morawieckého předjednat s Evropskou komisí. Ministři financí členských zemí Evropské unie se nicméně na začátku prosince shodli na potřebě změny legislativy, která by tento krok umožnila.
„Polská vláda jedná, aby zmírnila a zarazila rostoucí inflaci,“ vysvětluje kroky vládnoucí koalice premiér Mateusz Morawiecki. Vládní představitelé uvádějí, že ceny rostou zejména kvůli stále vyšším cenám energií, které podle polské vlády žene nahoru systém emisních povolenek a ruská plynová politika.
Stejně jako v Česku má i polská inflace kořeny v rostoucích cenách nemovitostí, za rok 2020 ceny nemovitostí v Polsku rostly téměř nejrychleji v Evropské unii. Polská vláda proto zvažuje, že přikročí ke zdanění neobydlených nemovitostí. Ceny nových domů a bytů rostou v Polsku o dvanáct procent, v případě starších obydlí o šest procent. „Je důležité, aby v bytech, které jsou postavené na polském trhu, bydlely polské rodiny a aby v nich tyto rodiny mohly žít,“ odůvodňuje možné zdanění prázdných bytů náměstek ministra pro rozvoj Piotr Uściński. Podobný nápad se objevil v českém prostředí například v úvahách Pirátů nebo v předvolební kampani ČSSD. Na domácí politické scéně vyvolal velkou bouři a dostal nálepku levicového experimentu.
Inflace. Zdražuje se nejvíce za posledních 13 let
V případě emisních povolenek se polský parlament na začátku prosince usnesl na rezoluci vyzývající unijní země, aby pozastavily systém obchodování s povolenkami a začaly pracovat na jeho reformě. Alternativou je podle dolní komory polského parlamentu vystoupení Polska ze systému EU ETS, dokud neprojde požadovanými změnami, tedy především snížením cen povolenek. „Systém se stal obrovskou hrozbou pro Polsko a vede k bezprecedentnímu nárůstu cen energií, což představuje hrozbu pro energetickou bezpečnost Polska a celé Evropské unie,“ uvádí rezoluce.
Nicméně systém emisních povolenek nelze změnit ze dne na den, polská vláda proto přikročila ke snížení daní, které by se mělo projevit mnohem dříve. To ovšem není jediné opatření, druhým krokem je přímá finanční podpora domácnostem zasaženým vysokou inflací. Tuto podporu polská vláda plánuje provést ve dvou splátkách částky od 400 do 1200 zlotých (od dvou do šesti a půl tisíce korun). Celkově by finanční program měla státní rozpočet vyjít na 10 miliard zlotých (54 miliard korun).
Není ovšem jasné, zda tyto kroky pomohou zkrotit růst cen. „Myslím, že budou mít dopad na nižší inflaci na začátku roku, ale také na vyšší inflaci na konci příštího roku,“ odhadl pro agenturu Reuters Rafal Benecki, hlavní ekonom ING v Polsku. Jinými slovy daňové úlevy a finanční podpora ještě podpoří spotřebu domácností, což bude mít další dopad na zvyšování cen.
