Chorvatsko vstupuje do EU. Se čtyřletou recesí na krku | E15.cz

Chorvatsko vstupuje do EU. Se čtyřletou recesí na krku

Chorvatsko
Chorvatsko
• 

Petr Horký

Share on Facebook Messenger
S úderem nedělní půlnoci se Evropská unie rozrostla o osmadvacátého člena. V Záhřebu, Splitu a Rijece sice burácely ohňostroje a teklo šampaňské, Chorvati ale mají mnohem méně důvodů k radosti ze vstupu do evropského společenství, než měli třeba Bulhaři a Rumuni v roce 2007. Chorvatská ekonomika je čtyři roky v recesi, každý pátý člověk je bez práce, v zemi bují korupce. A ani Evropská unie už není tak zářivým klubem, jakým bývala.

Jak ukazují průzkumy, Chorvati si o krásném novém světě, který je v unii čeká, příliš iluzí nedělají. Že integrace jejich zemi pomůže, si myslí méně než polovina lidí. „Členství v EU nám nic dobrého nepřinese. Může to být jenom horší, zvlášť pro nás, kteří pracujeme v oděvním průmyslu. Už tak máme co dělat, abychom konkurovali Číně, teď se ještě přidá konkurence z Evropy,“ myslí si třiapadesátiletá textilní dělnice Kata Secićová. Ještě donedávna pracovala ve státním podniku DTR, který byl v dobách Jugoslávie největším výrobcem spodního prádla na Balkáně. Textilka ale nedávno zkrachovala a Secićové dluží poslední tři výplaty, svěřila se agentuře AP.

Ztrátovým loděnicím hrozí konec

Ze vstupu do spolku se zcela jistě neradují chorvatští přístavní dělníci a výrobci lodí. Jednou z podmínek, které si Brusel na Záhřebu vymínil, bylo zrušení státních dotací pro ztrátové loděnice. Největší chorvatská loděnice Brodosplit ve Splitu tak musela kvůli vstupu do unie propustit všech 3350 zaměstnanců. Nový majitel slibuje, že po privatizaci jich přijme zpátky dva tisíce.

Chorvatsko Autor:

„Pokud ode dneška za rok budu mít práci a ceny základního zboží klesnou, pak si budu myslet, že je EU dobrá věc. Ale teď nám unie nedává žádnou naději,“ říká Damir Vučak, asistent ředitele Brodosplitu. Ve zdejších docích se lodě vyrábějí už 80 let. S rozpadem Sovětského svazu se ale takřka přes noc zhroutil hlavní exportní trh, nástup levných čínských stavitelů lodí pak katastrofu dokonal. Za uplynulých 20 let stát v loděnici utopil asi 3,75 miliardy eur.

„Loděnice jsou jasným příkladem restrukturalizace, kterou nařídila EU. Výsledkem bude odstranění státních dotací. Restrukturalizace postihne ještě několik státních firem. Jiné státní podniky pak čeká privatizace. Zejména největší státní pojišťovnu a banku,“ uvedl pro deník E15 hlavní ekonom chorvatské Erste Bank Alen Kovač. Řeč je o pojišťovně Croatia osiguranje a bance Hrvatska poštanska banka. Jak rychle se tyto firmy podaří prodat, není jasné. Například Slovinsko, které do EU vstupovalo společně s Českem, svůj bankovní sektor stále ještě nezprivatizovalo.

Prošek v ohrožení

Bezprostředně po vstupu budou mít problémy také někteří výrobci potravin. Například producenti populárního kořeněného vína známého pod názvem Prošek budou muset změnit jméno tradičního nápoje. Podle Bruselu příliš nápadně připomíná italské Prosecco, ačkoli ve skutečnosti oba nápoje nemají mnoho společného. Chorvatští rybáři zase změří své síly s italskými a slovinskými kolegy, kteří budou moci odteď rybařit v chorvatských vodách. Exportéři, jejichž odbytištěm je sousední Bosna nebo Srbsko, přijdou o konkurenční výhodu, protože jakmile Chorvatsko vstoupí do EU, přestane pro něj platit nižší vývozní clo do sousedních zemí v rámci takzvané Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA). Právě Bosna je pro Chorvatsko druhým nejdůležitějším exportním trhem hned po Itálii – směřuje sem 13 procent vývozu. Podle ekonomů bude trvat dva až tři roky, než se tento výpadek nahradí vývozem do zemí EU.

Na odstřel je i značka vína Prošek. Autor:

Jestli na členství nějaký segment vydělá, bude jím zcela určitě hlavní tahoun chorvatské ekonomiky – turismus. Na HDP o velikosti 44 miliard eur se příjmy z turismu podílejí sedmi miliardami. Podle analytiků přijetí do EU ještě zvýší turistickou atraktivitu země. Příliv turistů pomůže realitnímu sektoru.

„Pro mnoho investorů Chorvatsko platilo za krásné místo, ale ne za trh, kde je dobré investovat. Báli se o bezpečnost svého vlastnictví a právních problémů. To se teď změní,“ řekl agentuře Bloomberg developer Helmut Wiesmeyer, který vlastní hotelový řetězec Istra Fortuna. Ceny nemovitostí na pobřeží Jadranu vloni stouply o deset procent, v posledních měsících před vstupem země do EU se o domy na Jadranu zajímali hlavně Němci.

Chorvatsko jako další Řecko?

Obavy ekonomů doma i v zahraničí vzbuzuje pohled na finanční situaci středomořské země. Ekonomové se bojí, aby do EU nevstoupilo „další Řecko“ – ekonomika v recesi s vysokým podílem turismu a minimem průmyslové výroby.

Chorvatská ekonomika už čtyři roky v řadě klesá, letos by se měla zmenšit o procento. Nezaměstnanost se aktuálně blíží 20 procentům, mezi mladými dokonce 50 procentům. Státní dluh zatím odpovídá 60 procentům HDP, což je méně než v případě Německa, chorvatský dluh ale roste desetiprocentním tempem za rok a stát chronicky trpí schodkovými rozpočty.

Ekonomické ukazatele 2011 Autor:

V tom, jak postavit hospodářství na nohy, se ekonomové shodují. Je potřeba provést strukturální reformy, píše se v makroekonomických analýzách všech velkých bank. Tedy především privatizovat státní firmy. Dále změnit strukturu přímých zahraničních investic (FDI) ze služeb, které převažují, směrem k výrobě. Chorvatsko toho moc nevyrábí, průmysl do HDP přispívá ani ne 25 procenty. Je však otázkou, jestli se Záhřebu podaří přilákat například německé investory, kteří už výrobu soustředili například v Česku nebo na Slovensku. Dalším zdrojem financí, na který se Chorvatsko zcela jistě zaměří, jsou evropské strukturální fondy. V letech 2014–2020 bude země moci čerpat 11,7 miliardy eur. Bude záležet na schopnostech místních politiků, kolik z této částky dokážou využít.

Integraci do Evropské unie jistě nelze vnímat pouze ekonomicky. Pro zemi, kterou před dvaceti lety zmítal válečný konflikt, znamená vstup do unie také bezpečnostní záruku. Právě kvůli kostlivcům z války si Chorvati na členství museli počkat celých deset let od podání žádosti. Vstup Chorvatska je také nadějí pro další balkánské země, především Srbsko a Makedonii, že dveře do unie zůstávají stále otevřené. A dokončení integračního procesu je také nadějí pro EU. Zdá se, že je stále ještě projektem, do kterého státy chtějí vstupovat. Země na březích Jadranu je však zřejmě na dlouhou dobu posledním přírůstkem do evropského společenství.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.