Z uhlíkové neutrality do konce roku 2030 zatím sešlo | E15.cz

Vše o vizionářích

Vše o vizionářích Vstoupit do speciálu

Cíl uhlíkové neutrality se vzdaluje. Země EU ho nebudou prosazovat na klimatické konferenci v Chile

ČTK

Evropská unie nebude na prosincové klimatické konferenci v Chile prezentovat přísnější závazek omezení zplodin k roku 2030. Po pátečním jednání zástupců vlád unijních zemí v Lucemburku to uvedl český ministr životního prostředí Richard Brabec. 

Některé státy chtěly ambicióznější cíl zařadit do závěrů pátečního jednání, Česko a další země však prosadily, aby EU jako svůj závazek ponechala dříve schválený cíl omezit do roku 2030 splodiny o 40 procent proti hodnotám z roku 1990.

Ministři měli na stole návrh, aby unijní země v prosinci představily světu jako svůj cíl snížení emisí ke konci příštího desetiletí o více než 50 procent. Přísnější závazky jsou v souladu s plánem dosažení uhlíkové neutrality, s nímž počítá šéfka budoucí Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Ve shodě se značnou částí států zvláště severní a západní Evropy plánuje, že do poloviny století EU „vynuluje“ čisté emise skleníkových plynů. Někteří lídři chtěli tento cíl prosadit již do závěrů červnového summitu, visegrádské země (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) však byly proti.

Šéf OSN na klimatickém summitu vyzval státy ke konkrétním činů. Jinak riskujeme životy, řekl

„Některé země budou mít problémy splnit i současné cíle do roku 2030,“ konstatoval po pátečním jednání Brabec, podle něhož je unie již se současným závazkem jasným světovým lídrem v omezování zplodin. Proti přísnějšímu cíli podle něj byly vedle visegrádských zemí i Bulharsko, Řecko, Kypr či Malta.

Ministři debatovali i o zmíněné uhlíkové neutralitě, pro jejíž dosažení by musely do poloviny století všechny vypouštěné emise vyvážit například vysazené stromy.

„Priorita finského předsednictví je jasná. Evropská rada by v prosinci měla stanovit cíl dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050,“ řekla novinářům po pátečním jednání finská ministryně pro životní prostředí a klimatickou změnu Krista Mikkonenová, jejíž země bude do konce roku jednáním Rady EU předsedat.

Debata v Lucemburku podle ní ukázala, že země bloku mají vůli smazat rozdíl mezi stanovenými cíli a dosud přijatými kroky. Opatření zavedená unijními státy k naplnění zmíněné mety pro rok 2030 podle Evropské komise nestačí a bude nutné zajistit mimo jiné vyšší podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie.

„Řekl jsem, co všechno odlišuje Českou republiku od některých ambiciózních zemí a proč nemůžeme s lehkým srdcem kývnout na klimatickou neutralitu,“ uvedl Brabec, podle něhož je Česko prokazatelně nejprůmyslovější zemí EU.

Pohledem Jiřího Fremra: Klimatu nejvíce pomůže dostavba okruhu

Náklady na přechod k uhlíkové neutralitě zde budou i kvůli značné závislosti průmyslu na fosilních zdrojích daleko větší než v jiných státech. Část zemí podle něj na tyto argumenty slyšela a uznala, že některým zemím včetně Česka bude potřeba při přechodu ke klimaticky šetrnému hospodářství finančně pomoci.

Ministři rovněž přijali závěry zavazující k širšímu využívání takzvaného oběhového hospodářství. Členské státy by se podle schváleného textu měly snažit opětovně využívat materiály a produkovat tím méně odpadu například v textilní výrobě, stavebnictví, elektronice či dopravě.

Komentář Jana Žižky: Vizionáři věří vodíku

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!