Následně Bank of America začala mluvit o takzvaném Bear Sterns momentu: investoři se začnou bát řetězového kolapsu a začnou se zbavovat rizikových firem. To může potopit sektory donedávna opřené z velké části o státní podporu.
Většina znalců Číny podobná temná varování odmítá. „Země prochází turbulentním obdobím. A to se nezmění během několika měsíců ani jednoho roku. To jsou věci, které budou trvat čtyři pět let a možná déle,“ uvádí manažerka španělské větve firmy InterChina Lisa Wangová.
Čínské možnosti
V krátkodobém výhledu je nicméně skutečně možné čekat v některých oblastech bouře. Pokud by však měly přerůst v systémové riziko typu Bear Stearns, čínská vláda bezesporu zakročí. „Mají dost munice na to, aby se s případnými problémy dokázali vyrovnat. Na rozdíl od rozvinutějších trhů mohou nasadit fiskální i monetární stimuly,“ vysvětluje manažer londýnského hedgeového fondu C-View Nick Beecroft, proč ho případná vlna čínských defaultů nechává v klidu.
Odkazuje na čtyři biliony dolarů v devizových rezervách, na kterých sedí centrální banka v Pekingu. Ty, stejně jako možnost diktovat velkým státním bankám finanční politiku, by na případné problémy měly stačit.
Selektivní bankroty, které ekonomiku svým způsobem očistí, je ale určitě možné čekat především v energetice a mezi výrobci oceli, cementu a lodí, říká ekonom britské banky Barclays Čang Jian. Investiční bankéřka Miranda Carrová z londýnské North Square Blue Oak přidává i sektor dopravy. To je oblast „kde závazky rychle narůstají a mnohé z nich bude třeba začít splácet v letech 2015 a 2016,“ varuje Carrová s tím, že se možná podaří oddálit splatnost některých dluhů.
Střední třída poroste
Narovnání nerovnováh v čínském průmyslu bude mít ale i své nesporné vítěze. Mezi ně by podle Wangové měli patřit autovýrobci, kteří už tak podnikají v relativně volném prostředí a další deregulace a navýšení konkurence jim jen prospěje.
Tento sektor by si měl i proto letos připsat 10 až 15 procent, zdravotnictví pak dokonce 15 až 25 procent. Čína tak opět bude nabízet i zajímavé příležitosti. Mezi ty, vedle dvou zmíněných oblastí, Wangová řadí i potravinářství. Zároveň by se měly podle ní z pohledu zahraničních firem objevit možnosti i tam, kde donedávna vládl pevnou rukou stát.
„Vláda se snaží měnit jak strukturu ekonomiky, tak i pilíře, na nichž stojí,“ popisuje Carrová. Nastartovaná opatření podle ní umožní i v mnoha klíčových sektorech větší konkurenci ze strany soukromých čínských firem a zahraničních společností. Ty láká 200 milionů Číňanů, kteří už dnes patří ke střední třídě, a stejně tak výhled, podle něhož jich bude do roku 2020 přinejmenším dvojnásobek.
