Když v pondělí Peking ohlásil, že hospodářský růst Číny v prvním čtvrtletí zpomalil na 7,7 procenta, internetovou sféru zaplavily zprávy o vlažném růstu, který může globální ekonomiku bolet. Z našeho evropského pohledu je snižování růstu vždy spojeno s obavami. V případě Číny se však jedná o dlouho dopředu předvídaný proces, kterému se žádná rozvojová země nevyhne. „Během ekonomické transformace se poklesu ekonomického růstu nevyhnulo ani Německo, Japonsko nebo Jižní Korea,“ komentoval výsledky mluvčí čínského statistického úřadu Šen Laj-jün. Není to zkrátka nic nového. Jde o proces přeměny z výrobní ekonomiky na ekonomiku služeb.
Služby dohnaly výrobu
Podíl služeb na čínské ekonomice letos dosáhl důležitého milníku. Rostoucí křivka služeb se protnula s klesajícím podílem průmyslové výroby. Na konci loňského roku a v prvním kvartálu letošního roku tvořil tento podíl shodně 45 procent (zemědělství připadá zbylých 10 procent). Také ceny služeb rostou rychleji než ceny v průmyslu. Na to, o jak vyspělou ekonomiku jde, je podíl služeb ještě překvapivě nízký, všímá si časopis Economist. V jiných zemích v podobném stadiu vývoje tvoří podíl služeb na hospodářství typicky 55 až 60 procent. „Čínské modré límečky bělají,“ všímá si časopis.
Party úředníků končí
Se zajímavým odůvodněním nižšího ekonomického růstu přišel deník Wall Street Journal (WSJ). Podle listu jde o nově objevený asketismus čínských vládních úředníků. Čínský úředník je totiž významným přispěvatelem k státnímu HDP. Ze své státem kryté kreditní karty ročně utratí v průměru 5800 dolarů. Jelikož takových úředníků je 10 milionů, dohromady přidají do ekonomiky 58 miliard dolarů, zjistila šanghajská analytická firma Emerging Asia Group.
Tito úředníci byli proslulí pobyty v pětihvězdičkových hotelech, kde si objednávali nejdražší pokrmy. S tím je ale konec od nástupu nového prezidenta Si Ťin-pchinga, který se při cestě do Chu-peje ubytoval v malém hotelu, kde si objednal pouze čtyřbodové menu. Vzkaz soudruhům nemohl být jasnější. Nikdo přece nechce vypadat, že si žije ve větším blahobytu než prezident. Menší rozhazování úředníků „může být hlavním faktorem,“ který přispěl k poklesu v prvním kvartálu, připustil Lu Tching z banky Merrill Lynch.
Zběsilý stavební boom
Překotný ekonomický růst poslední dekády byl dobře vidět na stavebnictví. Za deset let se obchodní metropole Šanghaj rozrostla o 240 milionů metrů čtverečních, což odpovídá rozloze čtyř Manhattanů. Nyní se bude stavět méně zběsile, peníze totiž docházejí. V prvním kvartálu se navzdory zpomalení růstu HDP zvýšilo množství půjčených peněz finančními institucemi na rekordních 6,1 bilionu jüanů. Vyšší půjčování za nižšího ekonomického růstu znamená jediné – nové peníze v oběhu generují menší zisk. Návratnost se snižuje zejména ve stavebnictví. Ale ubývá i nových továren nebo velkých infrastrukturních projektů. Pokladny různých státních agentur pro důležité stavby jsou vyčerpané.
Růst mezd
Do tohoto obrazu je nutné ještě přidat rostoucí mzdy čínských pracovníků. To sice znamená snížení konkurenceschopnosti Číny, zároveň se tím ale vytváří předpoklad pro vyšší domácí spotřebu. Její růst souvisí s odklonem od exportní a investiční ekonomiky. Spotřeba má být novým motorem.
„Růst mezd ve výrobě je dobrá zpráva,“ píše deník Financial Times. Znamená to, že plody růstu bude nyní sdílet větší počet lidí. Deník však připouští, že zpomalení Číny bude bolet dodavatele komodit, jako je Austrálie nebo africké země, které své hospodářství postavily na devíti- a víceprocentním čínském růstu.
