Čína promrhala biliony dolarů v investicích. Vznikají města duchů

Finance Street, Peking

Finance Street, Peking Zdroj: CC BY-NC-ND 2.0: Ma Zhao via Flickr

Čína od roku 2009 promrhala 6,8 bilionu dolarů (přes 150 bilionů korun) v neefektivních investicích. Vyplývá to ze zprávy vládních výzkumníků, píše server listu Financial Times. Výsledkem neefektivních stimulačních opatření vlády jsou podle listu například „města duchů“ s prázdnými bytovými komplexy, opuštěné dálnice či nevyužívané ocelárny.

Zpráva, kterou vypracovali Sü Cche z čínské Národní rozvojové a reformní komise (NDRC) a Wang Jüan z Akademie pro makroekonomický výzkum, tvrdí, že v letech 2009 až 2013 činily neefektivní investice téměř polovinu celkové částky investované do rozvoje čínské ekonomiky.

Většina špatných investic prý směřovala přímo do odvětví požívajících největší státní podpory, například do automobilového a ocelářského průmyslu. „Efektivita investic se (v posledních letech) dramaticky snížila,“ upozorňuje zpráva. „Mnohem zřetelnějším se to stalo po globální finanční krizi a vedlo to k velkému rozsahu nadbytečných investic a plýtvání,“ dodává.

Zpráva podle listu podtrhuje rostoucí obavy Pekingu z možných ekonomických a sociálních důsledků špatných investic. Cílem vlády je nyní omezit závislost ekonomiky na investicích a zahraničním obchodu a podporovat hospodářský růst založený na domácí poptávce.

Efektivita investic se v posledních letech dramaticky snížila

V poslední době nicméně Peking zvyšuje investice do rozvoje infrastruktury, aby podpořil hospodářský růst. NDRC například schválila pět projektů v hodnotě nejméně 51 miliard jüanů (184 miliard korun), které zahrnují výstavbu jednoho letiště a čtyř železničních tratí, napsala agentura Reuters.

Čínská ekonomika se v poslední době potýká se zpomalováním růstu kvůli útlumu na trhu s bydlením, slábnoucí domácí poptávce a nestabilnímu exportu. Hrubý domácí produkt Číny se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 7,3 procenta, což představuje nejslabší tempo za více než pět let. Oficiálním cílem vlády je dosáhnout v celém letošním roce hospodářského růstu 7,5 procenta.

Si Ťin-pching: S riziky se vypořádáme

Čínský prezident Si Ťin-pching tento měsíc prohlásil, že rizika, kterým v současnosti čelí čínská ekonomika, nejsou až tak hrozivá a že vláda je přesvědčena, že se s nimi dokáže vypořádat. Upozornil, že i v případě zpomalení na sedm procent zůstane Čína v čele globálního hospodářského růstu.

Čína je druhou největší ekonomikou na světě po Spojených státech. Slabší růst v Číně by mohl mít negativní dopady na další ekonomiky, a to jak v Asii, tak ve zbytku světa. Čína je v posledních letech hlavním motorem růstu světového hospodářství a stala se významným dovozcem komodit i spotřebního zboží.