Mobil u snídaně může být praktický pomocník. Evropané si v něm po ránu projdou e-maily, přečtou zprávy, kouknou na počasí. V Číně pomáhá ochránit zdraví. „Každé ráno si na telefonu zjistím vedle předpovědi počasí i aktuální míru znečištění ovzduší. Podle toho se rozhoduji, zda vyrazím do práce s rouškou, nebo bez ní,“ říká vedoucí kanceláře CzechTrade v Šanghaji Aleš Červinka. Ve městě na východním pobřeží žije už osm let a znečištění se podle něho za tu dobu výrazně zhoršilo.
Po loňské a letošní zimě, kdy se dusily v čínských velkoměstech desítky milionů Číňanů, se katastrofální kvalita vzduchu stala hlavním tématem i pro pekingskou vládu. Letos v dubnu a květnu začala uvádět do života opatření, která by do roku 2017 měla snížit koncentrace oxidů síry, dusíku, ozonu či polétavého prachu.
Daň za tři desítky let honby za růstem ekonomiky bez ohledu na životní prostředí si dnes Čína vybírá v podobě více než půl milionu předčasných úmrtí ročně. Některé formy rakoviny, které se obvykle vyskytují až u starších lidí, se objevují u čínských dětí. Čínská ekonomika kvůli účinkům špinavého vzduchu na zdraví lidí přichází ročně o 100 až 300 miliard dolarů, tvrdí společná zpráva Světové banky a čínského vládního Centra pro rozvojová studia.
Bez masky ani ránu
Rakovinotvorné prachové částice o velikosti 2,5 mikrometru (PM 2,5) překračují několikanásobně bezpečné hodnoty stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Ty by se měly v ročním průměru pohybovat pod 10 mikrogramy na metr krychlový. V Pekingu je roční průměr přibližně 90 mikrogramů. Ze sledovaných 74 velkých měst jich 71 loni nesplnilo standardy kvality ovzduší, které jsou přitom třikrát mírnější než doporučení WHO. Zdravotní důsledky jsou znát.
„Ve dnech, kdy je index PM 2,5 nad hodnotou 150 a pohybuji se delší dobu venku bez filtrační masky, jsem večer unavená a cítím příznaky, jako když je člověk nachlazený. Při úrovních nad 300 je únava často doprovázena bolestmi hlavy. Kolegové jsou na tom stejně,“ vypráví Ludmila Hyklová, která pracuje v pekingském Centru EU pro malé a střední podniky. Bezpečno není ani v kanceláři. Centrální klimatizace v kancelářských budovách často nemají potřebné filtry, takže se znečištěný vzduch dostává dovnitř.
„V zimě si vždy, když jdete ven, nasazujete filtrační masku. Filtr se zhruba po dvou až třech týdnech musí vyměnit. Pohled na černý prach uvnitř je děsivý,“ dodává Hyklová. Loňská zima byla v Pekingu katastrofální. Hodnoty indexu přesahovaly několik dnů za sebou hodnoty 500, 600 a někdy i 800, všechny spadající do pásma „nebezpečné“.
„V Šanghaji jsou nejhorším obdobím podzim a zima, kdy hodnoty PM 2,5 atakují hranici kolem 400, což mnohonásobně převyšuje povolené limity v Evropě. Náš pětiletý syn má v podstatě permanentní kašel, podobně jako většina čínských dětí,“ přibližuje realitu na pobřeží Červinka.
Válka proti smogu
Dusivý smog se stal jedním z hlavních témat čínských médií a nevládních organizací. Kabinet zareagoval už loni na podzim, kdy v akčním plánu prevence a kontroly znečištění ovzduší stanovil mimo jiné cíl snížit množství částic PM 2,5 v Pekingu, Tchien-ťinu a provincii Che-pej o 25 procent proti roku 2012. V deltě řeky Jang-c’ o pětinu a na jihu Číny o 15 procent.
Letos v dubnu Čína přijala největší změny v zákonech na ochranu přírody za posledních 25 let. Premiér Li Kche-čchiang vyhlásil smogu válku. Ještě tento rok se bude muset zavřít 50 tisíc malých kotlů na uhlí, velké energetické provozy na uhlí dostanou čisticí zařízení, ze silnic zmizí šest milionů starých aut s vysokými emisemi škodlivin. Rozsáhlý útlum čeká také čínské železárny a ocelárny, které se koncentrují právě v provincii Che-pej.
Bič na místní úřady
Centrální vláda nyní bude muset donutit ke spolupráci lokální vlády, na nichž bude záviset úspěch protismogových plánů. Místní úřady se přitom pořád soustředí na vysoká tempa růstu ekonomiky, jak to Peking dlouhá léta chtěl. V květnu proto centrální vláda přijala zákony, kterými hodlá místní úřady motivovat k boji se znečištěním. Kdo bude hlásit dobré výsledky, dostane z centrálního rozpočtu více peněz, úřady, které limity emisí plnit nebudou, o peníze přijdou. Úředníci navíc mohou přijít o funkce. Pokud se prokáže, že do Pekingu posílali nepravdivé údaje, hrozí jim i vězení.
Na úředně vykazované údaje se přitom v Číně moc spolehnout nedá. Náměstek ministra životního prostředí Wu Siao-čching letos v březnu prohlásil, že loni vláda zvýšila výdaje na ochranu životního prostředí o 14 procent na 300 miliard jüanů (49 miliard dolarů). Server Chinadialogue nicméně upozornil, že výdaje ve skutečnosti klesly na 180 miliard jüanů. Efektivní boj se znečištěním by přitom podle profesora Renmin University Š’ Lej vyžadoval vládní investice 390 miliard jüanů ročně.
