„Musíme respektovat právo každé země na světě nezávisle si zvolit svoji cestu rozvoje a odmítat vměšování do vnitřních záležitostí ostatních zemí,“ řekl čínský prezident studentům prestižního Moskevského státního ústavu mezinárodních vztahů. Očividně tak narážel na situaci v Sýrii. Rusko a Čína totiž dlouhodobě vystupují proti jakýmkoli pokusům Západu vyvinout tlak na prezidenta Bašára Asada.
Obě strany odsoudily také evropskou a americkou kritiku v oblasti lidských práv. Ruská média navíc zdůraznila, že Si se stal prvním zahraničním lídrem, který navštívil centrum vojenského velení v Moskvě. On i ministr obrany Sergej Šojgu vyjádřili obavu z protiraketového štítu USA. Někteří analytici ale podotýkají, že diplomatická solidarita nemůže zakrýt ruskou obavu ze svého lidnatého a rychle se rozvíjejícího souseda.
Návštěva přitom byla poměrně úspěšná i z obchodního hlediska. Obě strany se dohodly na tom, že Peking postupně podstatně zvýší odběr ropy od Rosněfti. „Nyní dodáváme do Číny 15 milionů tun (ročně). Padesátimilionová úroveň není nedosažitelná,“ řekl šéf společnosti Igor Sečin v televizním interview.
K jistému průlomu došlo i v oblasti nákupu plynu Gazprom podepsal se státem vlastněnou společností CNPC memorandum o porozumění, jež by mělo do konce roku vést k podpisu třicetiletého kontraktu na odběr suroviny od roku 2018. „Roční objem ruského plynu doručovaného do Číny byl nastaven na 38 miliard krychlových metrů s možností zvýšit ho na šedesát miliard,“ referovala o dohodě ruská média.
Radek Palata: Hlavní čínský cíl - stabilita
