Čínské stínové divadlo bojuje o přežití. Dva tisíce let stará tradice prohrává boj s moderní dobou | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Čínské stínové divadlo bojuje o přežití. Dva tisíce let stará tradice prohrává boj s moderní dobou

ČTK

Je tomu již více než 2000 let, co tyto prchavé stíny fascinují malé i velké. Avšak stínové divadlo je i přes svou dlouhou historii ohroženo změnami v moderní Číně, píše agentura AFP.

Na průsvitné obrazovce zápasí dítě s pomocí kosmického prstenu se synem krále draka velkými údery kopí. Za obrazovkou loutkaři pohybují postavami za pomoci tyček, k velké radosti žáků, kteří sledují představení ve své škole v Pekingu.

Základem stínového divadla jsou starobylé legendy. Divadlo je stále populární na venkově, ale ve velkoměstech v posledních desetiletích přišlo o značnou část publika.

Divadlo staré dvě tisíciletí zažívalo svou slávu až do 60. let minulého století. Těžce je postihla takzvaná kulturní revoluce, ale počátkem 80. let zažívalo obrodu a od roku 2011 je na seznamu nehmotného dědictví UNESCO.

Češi mají osmý nejsilnější cestovní pas. Nejsvobodněji mohou hranice překračovat Japonci

Podle Číňanů není toto divadlo ničím jiným než předchůdcem kina. V jejich jazyce se kino neřekne jinak než "elektrický stín".

Avšak rychlá modernizace země je pro stínové divadlo velkou hrozbou. Vzhledem k rozmachu kin, televize a videoher již není jediné, kdo zpříjemňuje dlouhé zimní večery. Představení s loutkami ztrácí pozvolna své publikum a loutkaři jen stěží přežívají.

Lu Pao-kang je jedním z loutkařů staré generace. Je potomkem rodiny, která stála za jedním z hlavních směrů stínového divadla v Pekingu, ale i svědkem jeho proměn.

Pětapadesátiletý muž se obává, že nebude mít pokračovatele. "Nemůžeme nabídnout mladým důstojné životní podmínky," říká.

Motoristou v Mexiku: obří tahače, špičková policejní auta a Brouk na každém rohu

Stínové divadlo sice mladé lidi téměř nezajímá, ale na předměstí Pekingu je velmi specifická skupina, která sdružuje šedesátku loutkařů postižených trpaslictvím. Jejich průměrný věk je dvaadvacet let a průměrný vzrůst 126 centimetrů.

Jeden z nich, Ťin Sin-čchun, který nemohl najít práci, se k herecké společnosti dostal před několika lety a dnes tu vyrábí loutky.

"Mám radost z práce, z použité kůže dělám krásné loutky. Jsou jako moje děti," svěřuje se mladík.

Loutkařka Wang Si založila společnost v roce 2008 spolu s manželem, po setkání v Národním sdružení trpaslíků. "Měli problémy najít zaměstnání. My jsme zase nemohli najít nástupce," říká. Od té doby pořádají stínová představení ve školách.

Nejlepší aerolinky světa: Singapurce v čele žebříčku vystřídal gigant z Perského zálivu

Wang Si má však obavy o budoucnost. "Všem našim učitelům je přes osmdesát let a do deseti let už nebudou moci hrát," vysvětluje.

Podle Lu Pao-kanga je zásadní podpora státu. "Vláda si je vědoma důležitosti tradiční kultury. Dnes potřebujeme konkrétní opatření. Toto umění nebude mít budoucnost, když nedáme mladým naději," zdůrazňuje.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!