Čínu záchrana eura zajímá, Brazílii ne

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CTK/AP

Asijská velmoc je ochotna finančně pomoci, ale výměnou za brzký statut tržní ekonomiky

Skóre námluv s Čínou a Brazílií, s jejichž finanční pomocí při záchraně eura Evropa počítá, je zatím padesát na padesát. Zatímco Lidové republika je ochotna o svém příspěvku uvažovat, jihoamerická velmoc ho odmítá.

Zprávy o možném zapojení třetích zemí prosákly z diplomatických kruhů po nedělní vrcholné schůzce unie. Má jít o jednu ze dvou možností, přičemž peníze zájemců ze třetích zemí by pojal speciální podfond. Německo trvá na variantě trikové páky, které by zárukami za část státních dluhopisů unijních pacientů lákala k jejich koupi soukromé investory. Stálý předseda Rady EU unie Herman Van Rompuy nevylučuje, že je možné oba postupy kombinovat. Další z krizových summitů eurozóny a EU začíná dnes v Bruselu.

Peking, který sedí na devizových rezervách v objemu 2,3 bilionu eur, nechce své angažmá zadarmo: výměnou požaduje uznání, že je Čína tržní ekonomikou. Toto uznání je spojeno s automatickým odbouráním překážek v mezinárodním obchodě a může také ukončit zbrojní embargo. Podle deníku Die Welt by se Asiaté mohli dočkat už v příštím roce, původně se počítalo s rokem 2016.

V sobotu cestuje do říše středu šéf Evropské fondu finanční stability (EFSF) Klaus Regling, setkat se má s potenciálními kupci evropských obligací. Řadu bondů už čínští kupci mají. „Vždycky jsme podporovali snahy unie ukončit dluhovou krizi, aby se nešířila, “ uvedl jeden z nejmenovaných čínských diplomatů v Bruselu. „Budeme to dělat i nadále, ale náš pohled na účast v účelové společnosti (fondu) zůstává otevřený,“ dodal.

Brazílie má naopak jasno. „Silně pochybuji, že by Evropa potřebovala naše peníze na nákup dluhopisů,“ řekl ministr financí Guido Mantega s dovětkem, že starý kontinent si musí poradit sám. Podobný názor mají Indie a Rusko.