Clintonovou by v čele americké diplomacie mohla vystřídat Riceová

Riceová ji dnes navíc měla příležitost dále zmírnit, když se v Senátu sešla se svými největšími kritiky. Podle jejich prohlášení po schůzce se jí to ale příliš nepodařilo. Uvedl to například vlivný republikánský senátor a bývalý kandidát na prezidenta John McCain. Stejně jako ostatní členové jeho strany velvyslankyni vytýká zejména její vyjádření krátce po zářijovém útoku na americký konzulát ve východolibyjském městě Benghází. Riceová tehdy vystoupila hned v několika nedělních televizních pořadech. Incident označila za spontánní výsledek hněvu věřících vyvolaného protimuslimským videem natočeným ve Spojených státech.
Později ale vyšlo najevo, že to není pravda a že útok, který skončil smrtí čtyř Američanů včetně velvyslance Christophera Stevense, byl promyšlenou akcí teroristů. Republikáni kvůli tomu administrativu prezidenta Baracka Obamy v předvolební kampani ostře kritizovali. Obviňovali ji ze snahy ututlat nepříjemný incident před volbami. Riceová se přitom stala jedním z jejich hlavních terčů.
McCain, který byl jejím nejhlasitějším kritikem, se ještě minulý týden nechal slyšet, že velvyslankyně kvůli Benghází není dostatečně kvalifikovaná pro úřad ministryně zahraničí. Spekuluje se, že za jeho odporem vůči Riceové přitom byla i snaha podpořit demokratického šéfa senátního zahraničního výboru a svého přítele Johna Kerryho, který rovněž patří mezi kandidáty na nového šéfa americké diplomacie.
O víkendu ale McCain dal najevo, že svůj odmítavý postoj je ochoten změnit. „Každému je třeba dát možnost vysvětlit minulé pozice a činy. Rád si s ní tyto problémy proberu,“ odpověděl na otázku, zda by něco mohlo změnit jeho odpor vůči Riceové. Podobně se vyjádřili i další důležití republikáni. K vyčištění ovzduší přispěla skutečnost, že velvyslankyně ve svých televizních vystoupeních vycházela z podkladů upravených zpravodajskými službami, které se nejprve rozhodly některé informace nezveřejňovat.
Téma Benghází se stále vrací
Po dnešní schůzce ale pro velvyslankyni přišla studená sprcha. „Ohledně toho, jak zemřeli čtyři Američané v Benghází …. jsem ještě více zneklidněný než v minulosti,“ uvedl například McCain. Spolu se svými kolegy Lindseym Grahamem a Kelly Ayotteovou rovněž uvedl, že nominaci Riceové nepodpoří, pokud se okolnosti libyjského incidentu a následné kroky americké administrativy nevyjasní. Bez souhlasu Senátu není možné Riceovou jmenovat do funkce.
Osmačtyřicetiletá velvyslankyně tak zatím ohledně své budoucnosti nemá příliš jasno a bude kvůli Benghází pravděpodobně čelit dalším nepříjemným otázkám. Očekává se sice, že by si republikáni její nominaci nedovolili zablokovat, otázkou ale je, zda to Obama nakonec bude ochotný riskovat.
Riceová v americké zahraniční politice působí od roku 1993. Začala za prezidenta Billa Clintona jako řadový zaměstnanec Národní bezpečnostní rady. Poté zažila rychlý kariérní vzestup a v roce 2009 se stala americkou velvyslankyní při OSN podobně jako vůbec první americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. S jinou svou případnou předchůdkyní v úřadu, republikánkou Condoleezzou Riceovou má zase shodné příjmení.













