Světoví politici už přestávají pochybovat o tom, že po šesti měsících bojů povstalci směřují k převzetí moci nad severoafrickou zemí. Otázkou zůstává, jak dlouho se budou Kaddáfího síly ještě bránit, jaký bude další osud diktátora a kam bude Libye bez Kaddáfího směřovat.
„Zdá se, že jsme svědky posledních chvil Kaddáfího režimu. Vyzýváme Kaddáfího k bezodkladnému odstoupení a zabránění krveprolití. Je čas začít řešit, co bude s Libyí po Kaddáfím,“ uvedl mluvčí diplomatického aparátu Evropské unie.
V tuto chvíli není jasné, kde se Muammar Kaddáfí skrývá. Řeší se ale, jestli mu některá země poskytne exil. Spekulovalo se mimo jiné i o Jihoafrické republice nebo Maltě. Ministr zahraničí JAR ale odmítl, že by se tato vlivná země afrického kontinentu snažila Kaddáfímu pomoci s útěkem nebo mu dokonce poslala letadlo. „O azyl v Jihoafrické republice nikdo nepožádal,“ řekla tamní ministryně zahraničí Maite Nkoanaová-Mashabaneová. „Pro nás je Kaddáfí stále v Libyi.“ Vyjádřila zároveň názor, že o Kaddáfího budoucnosti mají rozhodnout sami Libyjci. Malta pak uvedla, že pokud by libyjský vůdce vstoupil na její území, ihned ho vydá do Haagu.
Většina světa výměnu režimu respektuje
Výměnu moci v Libyi už vzali na vědomí i kritici zapojení Severoatlantické aliance do konfliktu – Rusko a Čína. Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že respektuje rozhodnutí libyjského lidu a doufá, že v zemi bude brzy obnovena stabilita.
Západní politici a zástupci NATO Kaddáfího vyzvaly k tomu, aby se co nejdříve vzdal. Zároveň už začínají řešit přechod země k novému uspořádaní.
„Kaddáfí musí uznat fakt, že už Libyi neovládá… V této zlomové a historické době by povstalecká Přechodná národní rada měla nadále prokazovat schopnost potřebnou k tomu, aby zemi provedla přechodným obdobím, a to tím, že bude respektovat práva libyjského lidu, zabrání civilním obětem, bude chránit instituce libyjského lidu a bude pokračovat v přechodu k demokracii. Období války musí vést k míru,“ prohlásil americký prezident Obama.
Švédský premiér Fredrik Reinfeldt upozornil, že cesta k míru může být ještě složitá. „Je tu naděje. Ale mnoho věcí se v příštích dnech ještě může obrátit k horšímu,“ uvedl. Připomenul složitou aktuální situaci v Iráku po pádu Saddáma Husajna.
Francie zároveň uvedla, že v Paříži se příští týden uskuteční další schůzka takzvané kontaktní skupiny k Libyi. Berlín vyjádřil ochotu podpořit proces přechodu k demokracii v zemi.
Západ nechce dopustit další Irák
Podle západních diplomatů se musí po ukončení bojů vše napřít k zajištění základních potřeb - elektřiny, potravin, vody a bezpečnosti, tedy na věci, které se podcenily v Iráku. Libyjská opozice počítá s tím, že k zajištění bezpečnosti Tripolisu povolá několik tisíc arabských vojáků, asi z Kataru a Spojených arabských emirátů. Po pádu Saddáma Husajna následovalo v Bagdádu rozsáhlé rabování. Podle některých zdrojů se v západních horách už nyní cvičí policisté.
Podle analýzy CNN existují plány na rychlou leteckou dopravu humanitární pomoci a na obnovu ropné infrastruktury. Bez kvalitního a přehledného předání moci to ale nebude možné.
Problémem pak může být i nejednotná opozice a neexistence stmelujícího vůdce. Geografické rozdělení země na disidentský východ a kaddáfíovský západ stále existuje. Podle CNN západolibyjské kmeny nebudou s láskou pohlížet na hnutí, které začalo na východě.
Obavy se také týkají velkých pouštních oblastí země, které unikají vlivu vlády. Podobné odlehlé části sousedních zemí - Čadu, Alžírska a Nigeru - jsou útočištěm islámských radikálních skupin hlásících se k Al-Káidě.
Selhání libyjského vedení by mělo vážné důsledky pro Afriku - Libye vždy byla pracovní příležitostí milionů Severoafričanů. Chaosu v Libyi se bojí rovněž Evropa, protože by se tím otevřela další cesta pro příliv drog z Afriky.
