Ale hezky pěkně popořádku. BBC připomíná, že se státy vstupující do eurozóny zavázaly, že jejich rozpočtový deficit nepřekročí 3 procenta HDP. Německo i Francie, největší evropské ekonomiky, ale toto pravidlo několikrát porušily. Naopak Španělsko se drželo v limitu až do roku 2008. Itálie pak 3procentní pravidlo porušovala pravidelně.
Podle klíče vládní rozpočtové zodpovědnosti by tak Německo, Francii a Itálii měly trhy vytrestat zvýšením ceny půjček. Ve skutečnosti si Německo půjčuje stále levněji a dlouhodobý rozpočtový hříšník Itálie platí podobné úroky jako střídmější Španělsko.
Náklady na půjčky(roční úroková míra 10letých dluhopisů)
Co tedy způsobilo krizi?
Co vedlo k rozšíření dluhové krize v Evropě, kdy je v ohrožení už i jádro eurozóny? Při hledání odpovědi BBC akcentuje prudký nárůst ne vládního, ale privátního dluhu států. Ve velkém si ve Španělsku a Itálii půjčovaly soukromé firmy a hypoteční společnosti. Využily v jižní Evropě bezprecedentně nízkých úroků půjček, které zajistila společná měna – euro.
Dluh vůči HDP
Půjčující si Španělsko, Itálie a dokonce i Francie dlouho podle BBC dělaly radost Německu. To tak mohlo do těchto zemí vyvážet stále více zboží. Přebytek obchodní bilance znamenal i více volných peněz, které Německo investovalo mimochodem hlavně v jižní Evropě.
Rostoucí export Německa podpořilo i chování tamních odborů, které přistoupily na nezvyšování platů. Naopak v Itálii, Španělsku i Francii mzdové náklady od vstupu do eurozóny prudce rostly. To ale pro tyto země v současnosti znamená velmi silné oslabení jejich konkurenceschopnosti.
Vývoj nákladů práce (1999=100%)
Jak krizi řešit?
BBC na závěr své analýzy dospívá k tomu, že vládní zadlužení není univerzálním důvodem rozšiřování dluhové krize v Evropě, což zejména ukazuje příklad Španělska. Přísnější dodržování rozpočtových pravidel tak podle BBC vůbec nemusí současné finanční problémy v Evropě vyřešit, i když to je jeden z hlavních cílů, kam evropská politická jednání v současnosti směřují.
A příklad problémových velkých ekonomik – Španělska a Itálie – ukazuje dvojlomnost rozpočtových škrtů. Obě země se připravují na vleklou recesi, firmy mají starost se splácením minulých dluhů, export kvůli vysokým platům ztratil konkurenceschopnost. Vládní úspory znamenají další snížení výdajů a přibrzdění růstových stimulů.
Výhody a nevýhody rozpočtových škrtů
Rozpočtové škrty tedy posilují recesi, argumentuje BBC, tlačí na růst nezaměstnanosti. To může sice vést k snižování platů, což ale prohlubuje problémy se splácením osobních dluhů a to tím pádem brzdí i domácí poptávku. A větší konkurenceschopnost díky nižším platům ani nemusí kvůli zamrzlému trhu znamenat posílení exportu.
Jenže nepřistoupení k úsporám znamená riziko finančního kolapsu, připomíná BBC. Vládní zadlužení od roku 2008 opravdu znatelně stouplo – kvůli dopadům světové finanční krize a vysoké nezaměstnanosti. Ztráta konkurenceschopnosti problémových zemí, kterou kvůli společné měně nemohou řešit ani devalvací, vnímají finanční trhy jako varování. Bojí se, že země nebudou moct své narůstající dluhy v dohledné době splatit. BBC se pak závěrem ptá: Kdo bude problémovým zemím půjčovat, když bude spořit celá Evropa a Evropská centrální banka k tomu nemá mandát?
