Čtyřicet let od první války v zálivu: konflikt Iráku a Íránu provázela zvěrstva na obou stranách

Íránský voják s plynovou maskou. Irák v konfliktu ve velké míře nasadil chemické zbraně

Íránský voják s plynovou maskou. Irák v konfliktu ve velké míře nasadil chemické zbraně Zdroj: Wikimedia Commons

Oficiální vzpomínková akce v den výročí propuknutí války s Irákem v Teheránu (22. 9. 2020)
Oficiální vzpomínková akce v den výročí propuknutí války s Irákem v Teheránu (22. 9. 2020)
Oficiální vzpomínková akce v den výročí propuknutí války s Irákem v Teheránu (22. 9. 2020)
První íránský prezident Abú al-Hasan Baní Sadr. Ve funkci vydržel jen něco přes rok
Zaiítí íránští mudžahedíni
12
Fotogalerie

Dvaadvacátého září 1980 vypukla válka, po jejímž skončení se ukázalo, že byla zcela zbytečná a nesmyslná. Vyžádala si jeden a půl milionu obětí, nepočítaje zmrzačené a zraněné. Irácko-íránská válka je též nazývaná první válkou v zálivu. Na rozdíl od té druhé stála ale jaksi ve stínu, minimálně tom mediálním.

Konflikt začal útokem Iráku s jednoduchou premisou. Íránská armáda zdecimovaná islámskou revolucí nebude s to čelit útoku. Irák se zmocní velkých íránských nalezišť ropy, svrhne ájatolláha Chomejního a stane se hlavní mocností celého arabského světa. Saddám Husajn se samozřejmě přepočítal. To samé se ale přihodilo i íránskému vůdci Chomejnímu. Ten věřil, že iráčtí šíité se přidají na jeho stranu, a navíc, že je mu nakloněn sám Bůh. Stačí tedy jen vytrvat, protože vítězství je jisté.

Válka tak trvala předlouhých osm let, během nichž se obě strany uchylovaly k různým zvěrstvům a zločinům. Irák začal masivně používat chemické zbraně, a to i proti vlastním občanům, Írán pro změnu glorifikoval mučednickou smrt, jež se projevila v útočících lidských vlnách proti dobře opevněným pozicím. Írán se neštítil zneužít dokonce ani mladé chlapce, které využíval k čištění minových polí. Pro povzbuzení dostávaly děti plastové klíčky, které jim měly odemknout bránu od ráje.

Ač je Írán mnohem větší a lidnatější země, výsledkem střetu s menším sousedem byla pouze patová situace. Třebaže válku začal Irák, těšil se během konfliktu mnohem vyšší mezinárodní podpoře. Jak známo, západní demokracie jsou režimy sekulární, stejně jako byl i sovětský komunismus. Islámská revoluce tak vystrašila demokratický západ stejně jako komunistický východ. Ostatně tento postoj se promítá i do současnosti v podobě sporu mezi sekulárním liberalismem a islámským fundamentalismem.

A přestože válka v roce 1988 formálně skončila, její aktéři jí byli silně poznamenáni. Zbídačený Irák se po obsazení Kuvajtu stal mezinárodním psancem, Írán poškozený ztrátou celé jedné mužské generace se rozhodl vyvinout zbraň, která zabrání další porážce.