Stoltenberg je už druhým Skandinávcem v řadě, který organizaci povede. V říjnu v úřadu vystřídá současnou hlavu NATO, Dána Anderse Fogha Rasmussena.
Podle Rasmussena je Stoltenberg „tím pravým mužem, který bude stavět na dosavadní síle a úspěších“ organizace. Ukrajinská krize podle Rasmussena ukázala, že aliance potřebuje pevné vedení.
Stoltenbergovu kandidaturu podle zahraničních médií podpořily především Německo a USA. Veřejně se za Stolteneberga postavil britský premiér David Cameron. „Myslím si, že by bylo velmi dobré mít takového kandidáta, který ve své zemi zastával tak vysoký post,“ řekl před několika dny.
I’ve known @JensStoltenberg for many yrs & know he’s the right man to build on NATO’s record of strength & success after #natosummituk
— AndersFogh Rasmussen (@AndersFoghR) March 28, 2014Stoltenberg, syn někdejšího norského ministra obrany a zahraničí, se nedávno zapsal u světových diplomatů, když se mu podařilo vyjednat kompromis ve více než čtyři desetiletí trvajícím sporu o arktické námořní hranice.
Během jednání se spřátelil s tehdejším ruským prezidentem Dmirtijem Medveděvem, v posledních týdnech ale přesto kritizoval ruskou anexi Krymu. „Ruské využití ozbrojených jednotek k posunutí svých hranic je nepřijatelné,“ prohlásil.
Stoltenberg se netají tím, že se jako teenager v 70. letech zapojil do protestů proti válce ve Vietnamu a házel kamení na americkou ambasádu. V roce 1985 se postavil do čela mládežnické organizace Strany práce a zpočátku podporoval její volání po vystoupení Norska z NATO. Později se ale zasadil o to, aby strana svou pozici změnila. Jako premiér podporoval vojenské operace NATO v Afghánistán i Libyi.
