Dnešní zemské volby v Hesensku vyhrála podle upřesněných odhadů veřejnoprávní televize ARD Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové se ziskem 27,2 procenta hlasů. Druhá je sociální demokracie (SPD) s 19,8 procenta. Pro obě strany jde ale o nejhorší výsledek za desetiletí. Zabodovali naopak Zelení, kteří jsou s 19,6 procenta hlasů těsně třetí. Očekává se, že volby znovu zvýší tlak na stabilitu celoněmecké vlády CDU/CSU a SPD.
Zatímco před pěti lety si CDU v Hesensku přišla na 38,3 procenta a SPD na 30,7 procenta, letos obě strany o více než deset procentních bodů oslabily. Pro CDU to ve více než šestimilionové spolkové zemi znamená nejhorší výsledek od roku 1966 a pro SPD dokonce od konce druhé světové války.
Pokles obou stran odpovídá do značné míry trendu na celonárodní úrovni, kde mají konzervativní unie CDU/CSU a SPD historicky nízkou podporu. O tom, že výsledky hesenských voleb výrazně souvisejí s děním v Berlíně, svědčí i to, že 70 procent místních občanů je nespokojeno s celoněmeckou vládou. Před posledními volbami v roce 2013 jich přitom bylo jen 44 procent. Kabinetu obyvatelé Hesenska vyčítají především to, že je příliš rozhádaný na to, aby dělal společnou politiku (86 procent), a také to, že bere příliš ohledů na zájmy průmyslu (80 procent).
V SPD dnešní propad podle pozorovatelů povede k zesílení požadavků, aby strana odešla z nejistě působící a často rozhádané vlády kancléřky Merkelové do opozice. V CDU se zase mohou začít množit zatím spíše ojedinělé hlasy, které zpochybňují, jestli by Merkelová měla v prosinci znovu kandidovat na předsedkyni strany.
Ze slabosti křesťanských a sociálních demokratů dokázali v Hesensku vytěžit především Zelení, kteří podle odhadu stavícího už i na průběžných výsledcích dostali 19,6 procenta hlasů, což je jejich dosud jednoznačně nejlepší výsledek v této zemi. Ve volbách před pěti lety strana, která podle občanů nabízí nejlepší odpovědi na otázky budoucnosti, měla 11,1 procenta.
Do zemského parlamentu směřuje s 13,2 procenta poprvé protestní a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která v roce 2013 získala 4,1 procenta. Po dnešku už bude tato strana, která je podle kritiků pravicově populistická až radikální, zastoupena ve všech 16 německých zemských sněmech.
Šestici parlamentních stran doplní svobodní demokraté (FDP) s asi 7,7 procenta a Levice se 6,1 procenta. V roce 2013 se obě strany pohybovaly kolem pěti procent.
Kdo bude Hesensku příštích pět let vládnout, je zatím nejisté. Ministerský předseda Volker Bouffier (CDU) by si přál pokračování dosavadní koalice se Zelenými, s jejíž prací bylo spokojeno 60 procent lidí. Zatím to ale vypadá, že CDU a Zeleným bude v parlamentu k většině chybět jedno křeslo. V tom případě by v úvahu připadala především trojkoalice CDU, Zelených a FDP.
