Německá kancléřka Angela Merkelová a čínský prezident Si Ťin-pching dnes v Berlíně slavnostně otevřeli nový pavilon zdejší zoologické zahrady pro pár pand velkých z Číny. Jeho vybudování přišlo na deset milionů eur (261 milionů korun) a neobešlo se bez kritiky ochránců zvířat.
"Doufám, že se brzy zabydlí v novém domově a jednoho dne budou mít třeba i mladé," řekl dnes Si před pavilonem zoo, do něhož se vstupuje tradiční čínskou bránou. Samička Meng-meng a její partner Tiao-čching se mohou podle čínského prezidenta stát velvyslanci společného přátelství.
Za dva sympatické diplomaty označila pandy ve věku tří a sedmi let také německá kancléřka. "Berlíňané mají zcela zvláštní vztah k medvědům a velké srdce pro ně," poznamenala s tím, že německá metropole má medvěda i ve znaku. Krátce poté spolu s čínským prezidentem nový pavilon otevřela, a svět tak mohl spatřit obě zdánlivě spokojená zvířata, jak nepřetržitě požírají bambus.
Zhruba osmaosmdesátikilová samička Meng-meng a její asi stodvanáctikilový partner Tiao-čching do Berlína přiletěli 24. června a od té doby se aklimatizovali v zoologické zahradě v západní části německé metropole. Ta je na pandy zvyklá, už v letech 1980 až 2012 zde žil samec Pao-pao, který se dožil 34 let, a byl tak považován za nejstarší v zajetí žijící pandu.
Na rozdíl od tohoto samce bude nový párek žít ve zcela novém pavilonu za zhruba deset milionů eur. Právě jeho výstavbu kritizovali němečtí ochránci zvířat, podle nichž by se peníze daly využít lépe, třeba na přestavbu některých stávajících pavilonů, které jsou podle nich pro zvířata nedostačující.
Dalších asi 900 tisíc eur (23,5 milionu korun) ročně bude berlínská zoo za pandy platit Číně, v jejímž majetku zůstávají. Německá metropole je má pouze zapůjčené, zatím na 15 let. I případná pandí mláďata budou patřit Pekingu.
Ve volné přírodě v současnosti žije zhruba 1800 jedinců pandy velké. Mezinárodní svaz na ochranu přírody loni pandu přeřadil z kategorie ohrožených druhů na seznam druhů zranitelných, tedy o kategorii níže.
Čína využívá tyto medvědovité šelmy v rámci diplomacie. Zvířata se tak dostanou do zoo jen v těch zemích, které mají s Čínou dobré vztahy. Před časem čínský prezident slíbil pandu například Finsku. V Evropě se těmito šelmami mohou pochlubit v současnosti například zahrady ve Vídni, Madridu, Edinburghu či francouzském Saint-Aignan.
O pandy usiluje také pražská zoo. Podobu nové expozice, kterou pro ně připravila, představila v červnu.
