„Agrese proti jedné demokratické zemi je agresí proti všem,“ prohlásil. Zdůraznil, že iluze skončily 17. července, kdy podle něj ruská raketa vypálená separatisty na východní Ukrajině sestřelila malajsijské letadlo a 298 lidí zahynulo. „Šlo o chladnokrevnou vraždu,“ dodal.
„Vyzývám vás, nenechte Ukrajinu samotnou,“ řekl Porošenko. Žádal jak pomoc pro ukrajinskou armádu, tak udělení zvláštního spojeneckého postavení, umožňujícího bližší spolupráci s USA, včetně dodávek moderních zbraní a poskytování citlivých zpravodajských informací.
Zdůraznil, že iluze skončily 17. července, kdy podle něj ruská raketa vypálená separatisty na východní Ukrajině sestřelila malajsijské letadlo a 298 lidí zahynulo. „Šlo o chladnokrevnou vraždu,“ dodal k incidentu, z něhož se vzájemně obviňují obě válčící strany.
Zvláštní spojenectví
Porošenko žádal jak pomoc pro ukrajinskou armádu, tak i udělení zvláštního spojeneckého postavení Kyjevu, jež by umožnilo bližší spolupráci s USA, včetně dodávek moderních zbraní a poskytování citlivých zpravodajských informací. Deky a přístroje pro noční vidění, které Západ zatím ukrajinským vojákům poskytl, jsou podle něj sice důležité, ale samy o sobě válku nevyhrají, ani neumožní udržet mír.
Bílý dům již ohlásil, že USA dají Ukrajině v rámci nové pomoci 53 milionů dolarů (přes 1,1 miliardy korun) na armádu i na humanitární pomoc. „Ekonomické sankce jsou také důležité. Pomáhají rozlišit, kde je dobro a zlo,“ upozornil ukrajinský prezident, jehož projev mnohokrát přerušil potlesk amerických zákonodárců.
Ukrajina se nesmíří s anexí Krymu
Zdůraznil také, že Ukrajina se nikdy nesmíří s ruskou okupací Krymu, kterou označil za jednu z „nejhorších zrad v historii“. Rusko se totiž po rozpadu Sovětského svazu spolu s dalšími jadernými velmocemi zavázalo respektovat ukrajinské hranice a chránit ukrajinskou celistvost výměnou za to, že se Kyjev vzdal jaderných zbraní.
Smlouvy však Rusko nerespektovalo a podle Porošenka využilo příležitosti. Avšak ruští občané, které prý mají ochraňovat ruští vojáci, nežijí jen na Ukrajině, ale i v Gruzii, Kazachstánu, Pobaltí či v Německu, upozornil ukrajinský prezident. „Demokracie se musí solidárně podporovat, jinak budou zničeny jedna po druhé,“ varoval. „Na rozuzlení této krize závisí naše budoucnost, zda bude světlá, či temná,“ dodal.
Ruská anexe Krymu následovala v březnu po únorovém svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a nastolení prozápadního režimu v Kyjevě. Počátkem dubna pak na převážně ruskojazyčném východu Ukrajiny propuklo proruské povstání. Boje mezi separatisty a vládními jednotkami si během pěti měsíců vyžádaly přes 3000 životů. Od počátku měsíce platí mezi oběma stranami příměří, které narušují občasné incidenty.
„Ekonomické sankce jsou také důležité. Pomáhají rozlišit, kde je dobro a zlo,“ upozornil ukrajinský prezident, jehož projev mnohokrát přerušil potlesk amerických zákonodárců.
| Dar 53 milionů |
|---|
| - Spojené státy poskytnou Ukrajině v rámci nové pomoci 53 milionů dolarů (přes 1,1 miliardy korun). Dar ještě ve čtvrtek oznámí prezident Barack Obama, který tak učiní u příležitosti návštěvy ukrajinské hlavy státu Petra Porošenka v USA. - Ze zmíněné sumy podle nejmenovaného vysokého představitele Obamovy administrativy půjde 46 milionů dolarů na posílení ukrajinské bezpečnosti a zbývajících sedm milionů dolarů je vyhrazeno na humanitární potřeby. - Součástí pomoci je podle AP mimo jiné radarové vybavení k detekci minometné a dělostřelecké palby, vojenská vozidla a hlídkové lodě či ochranné prostředky pro vojáky. - USA tak podle zdrojů z Bílého domu nadále Ukrajincům odmítají poskytnout zbraně. - Doposud Washington na podporu ukrajinské armády vynaložil asi 60 milionů dolarů (asi 1,3 miliardy). |
