Deset let od rusko-gruzínské války: Tbilisi postupně ztrácí další území
Krátká, ale přesto zásadní. Tak by bylo možné stručně shrnout rusko-gruzínskou válku, která propukla přesně před deseti lety. Boje trvaly pouhých šest dní a zemřelo během nich 850 lidí, o své domovy přišlo téměř 200 tisíc obyvatel. Jednotky podporované Moskvou ale na de facto hranici mezi Gruzií a jejími provinciemi – Abcházií a Jižní Osetií, operují dodnes.
Dosud není zcela jasné, kdo na začátku srpna 2008 zahájil bojové operace jako první. Jisté ale je, že ke konfliktu se schylovalo mnohem déle. Abcházie a Jižní Osetie fungovaly jako prakticky nezávislé státy od občanské války v 90. letech a situace na hranici mezi Gruzií a separatistickým územím se nikdy docela neuklidnila.
K významnějšímu vyhrocení ale došlo právě před deseti lety. Obě separatistické republiky oficiálně požádaly Moskvu o uznání své státnosti a Rusko posílilo své jednotky na jejich území. Tehdejší gruzínský prezident Michail Saakašvili v reakci na to nařídil bombardování jihoosetinské metropole Cchinvali. Ruské jednotky odpověděly invazí do Gruzie a rychle ovládly klíčová území.
Příměří zprostředkované Evropskou unií se podařilo dojednat 12. srpna ve chvíli, kdy už byla válka prakticky rozhodnutá. Stahování ruských jednotek z gruzínského území trvalo až do října a jednu hraniční obec ruská armáda okupovala až do roku 2010.
Jak uvádí Human Right Watch a další organizace, všechny strany se během bojů dopustily válečných zločinů. Ruské jednotky podle HRW útočily na civilisty prchající z oblastí bojů, jihoosetinské síly se dopouštěly etnických čistek mezi Gruzínci na svém území a vypalovaly gruzínské vesnice, aby prchajícím lidem zabránily v návratu domů.
Gruzie používala nepřesnou munici při útocích na vojenské cíle umístěné v civilní zástavbě. Gruzie a Jižní Osetie po válce podaly stížnosti k mezinárodním soudům.
Konflikt svým způsobem pokračuje dodnes. Ruské jednotky totiž stále střeží hranici Gruzie a dvou odtržených provincií. Jak potvrdila i monitorovací mise Evropské unie, neustále posouvají pohyblivé hraniční zátarasy dále na gruzínské území.
Abcházii a Jižní Osetii uznala pouze pětice zemí – Rusko, Sýrie, Venezuela, Nikaragua a malý tichomořský stát Nauru. Existuje přitom podezření, že ostrov s 11 tisíci obyvatel se rozhodl až poté, co mu Moskva poskytla humanitární pomoc ve výši 50 milionů dolarů.
