Desítky maďarských škol kvůli krizi přecházejí pod křídla církví
Podle údajů ministerstva národních zdrojů, jež odpovídá za školství v Maďarsku, zvýšila katolická církev počet svých školních zařízení o 20 procent, evangelická o 13 a reformovaná o deset procent. Týká se to mateřských škol, základních, středních, gymnázií a škol technického či uměleckého zaměření.
Maďarsko je jednou ze zemí EU, která byla nejvíce postižena ekonomickou a finanční krizí. V letech 2008-2009 musela Budapešť požádat o pomoc dvacet miliard euro od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), aby se vyhnula bankrotu. Konzervativní vláda Viktora Orbána nyní čeká na souhlas EU a MMF, aby mohla zahájit jednání o dalším úvěru.
V důsledku krize už řada měst přestala být schopna udržovat školy a zbavuje se finanční zátěže, kterou se pro ně stalo základní a střední školství. Desítky veřejných školních zařízení tak byly postoupeny církevním institucím, většinou katolické církvi. Pro žáky těchto zařízení se tak stane povinnou modlitba a výuka bude vedena podle křesťanských hodnot.
„Každé pondělí začneme pobožností: děti se shromáždí a v tichu si vyslechnou čtení z bible. A každé ráno bude začínat modlitbou nebo čtením jednoho přikázání z bible,“ řekla představitelka evangelického školního zařízení Sztehla Gábora v Budapešti Katalina Kalinová.
Radnice tvrdí, že nejde výhradně jen o finanční otázku: Radnice nepředala školu kvůli finančním problémům, ale spíš aby nabídla kvalitnější vzdělání. To také vedlo evangelickou církev k tomu, aby se tohoto zařízení ujala. Vzdělání bude nadále zdarma, ale žáci mají povinnost chodit buď na hodiny náboženství nebo etiky.
Křesťanských mší se musí účastnit i židé a muslimové
Děti evangelických škol připouštějí, že pravidla jsou trochu přísnější, ale „nic dramatického“, a změny označují za „snesitelné“. Jiní žáci jsou ale kritičtější: „Mám kamarády ve škole Sztehla Gábora a mohu vám říci, že vůbec nejsou spokojeni se změnami, s církví, která zasahuje do jejich učení,“ řekl devatenáctiletý István, který chodí do sousední školy informatiky. „Jsou tam také židovské a arabské děti, proč mají chodit na mši?“ ptá se a dodává, že „náboženské vyznání každého by mělo zůstat soukromou věcí“.
V Budapešti je relativně snadné změnit školu. Někteří žáci a rodiče jsou však postaveni před fakt, že v jejich obci nebo vesnici je jediná škola a ta se stala církevním zařízením. Příkladem je obec Zsombó ležící asi 160 kilometrů jižně od Budapešti, kde dohlížitel pro právo na vzdělání Lájos Aáry-Tamás zahájil vyšetřování. „Podle ústavy musí stát zaručit základní vzdělání, a to ideologicky neutrálním způsobem,“ řekl Aáry-Tamás při zahájení vyšetřování loni v létě. Řešením by podle něho mohly být oddělené třídy v jedné budově.
