Snowden nechce spolupracovat s ruskou tajnou službou a nemíní se podřídit Putinovu přání, aby přestal poškozovat „naše americké přátele“. Někdejší expert NSA na útěku tak druhým týdnem sedí bez platného pasu a víza v tranzitním prostoru moskevského letiště Šeremeťjevo. Snowden prostřednictvím pracovníka ruského konzulátu na letišti předal celkem 21 ambasádám žádost o azyl. Je mezi nimi také Německo, Rakousko nebo Polsko, bývalý agent se ale obrátil i na Čínu, Island, Kubu nebo Švýcarsko. Do Česka ani na sousední Slovensko žádná prosba nedoputovala.
Reakce na žádosti o azyl jsou ale prozatím odmítavé. Například Norsko pouze potvrdilo, že žádost dorazila faxem, Polsko se k azylu pro Snowdena staví zamítavě. „Přišel nám dopis, který nemá formality žádosti o azyl. Ani kdyby je měl, mé doporučení nebude pozitivní,“ řekl polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. Od Snowdena se mezitím distancoval také ekvádorský prezident Rafael Correa, jehož země bývalého pracovníka NSA na útěku vybavila dočasným pasem pro cestu z Hongkongu do Moskvy.
„Pomáhat Snowdenovi byla chyba,“ prohlásil Correa. Dokumenty vystavila ekvádorská ambasáda v Londýně, kde se již rok před vydáním do Švédska ukrývá jiný desperát — zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange.
Americký prezident Barack Obama mezitím aféru s odposlechy a masivním sledováním datových toků v Evropě dál relativizuje. „Když budu chtít vědět, co si kancléřka Merkelová myslí, tak jí zavolám. Neexistují téměř žádné informace, které bychom nesdíleli,“ prohlásil Obama během své cesty po Africe.
Autor je redaktorem týdeníku Euro
