Podle něj však v EU chybí solidarita tváří v tvář uprchlické krizi a politická vůle rozložit zátěž a lépe chránit vnější hranice EU. Pokud se to nezmění, musí se podle Dijsselbloema země jako Nizozemsko, Německo, Švédsko, Rakousko a Belgie semknout do svého druhu „mini-Schengenu“.
To by však prý nebylo optimální řešení a mělo by to negativní politické i ekonomické dopady na všechny. Dijsselbloem řekl, že „není příliš optimistický“, pokud jde o přežití schengenského prostoru v jeho současné podobě a to ho prý „velmi znepokojuje“.
Už před týdnem se v médiích objevily informace, že nizozemská vláda jedná interně i s některými spojenci o plánu zavést pasové kontroly na hranicích několika západoevropských zemí s cílem omezit příval migrantů a uprchlíků.
Vznikl by tak jakýsi „mini-schengenský prostor“. Prostor bez hraničních kontrol by se týkal jen několika málo zemí. Evropská komise dala najevo, že o podobném plánu nic neví.
V zájmu záchrany schengenského systému nedávno vyzvala k větší solidaritě mezi členskými státy EU německá kancléřka Angela Merkelová. Nutný je trvalý a závazný mechanismus přerozdělování uprchlíků, vyzvala kancléřka. Před rozpadem Schengenu varuje i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Pak by podle něj byla v ohrožení i společná měna euro.
