Do Pekingu míří jiná Merkelová

Angela Merkelová

Angela Merkelová Zdroj: reuters

Před pěti lety kancléřka Angela Merkelová rozzuřila Peking, když v Berlíně přijala tibetského duchovního vůdce dalajlamu. Mohla by si něco takového dovolit i dnes, když zadlužená Evropa potřebuje čínské peníze? Na to se ptají německá média před dnešním odletem Merkelové do Pekingu.

Mezi Berlínem a Pekingem nyní vládnou velmi dobré vztahy, píše server Spiegel Online. Před pěti lety tomu bylo úplně jinak. Po soukromé schůzce kancléřky s dalajlamou mluvilo čínské ministerstvo zahraničí o „zraněných citech čínského lidu“. Dnes letí Merkelová do Pekingu v doprovodu většiny ministrů své vlády. Něco takového by bylo v roce 2006 nepředstavitelné.

„Německá zahraniční politika prošla nepozorovanou změnou. Čína už není vnímána jen jako trh pro německé výrobky a dodavatel levných produktů. Pro německou vládu je Peking jedním z hlavních mimoevropských spojenců. A naopak – čínské vedení vidí v Merkelové hlavní kontakt s Evropou,“ píše server magazínu Spiegel.

Vzájemný obchod mezi lidovou a spolkovou republikou dosáhl vloni 144 miliard eur, což je meziroční navýšení o 11 procent. Obě země mají zájem toto číslo ještě zvýšit. Merkelovou doprovází dvacítka kapitánů německého průmyslu, kteří si od cesty slibují, že v zákulisí podepíší lukrativní smlouvy, na programu jsou rozhovory hlavně o ekonomické spolupráci.

Premiér Wen Ťia-pao s kancléřkou navštíví továrnu Airbusu v Tchien-ťinu, od této návštěvy Němci očekávají možnou objednávku. Německá delegace si je také dobře vědoma obrovského balíku dolarů devizových rezerv, na kterých sedí čínská vláda. Stát má 3,2 bilionu dolarů rezerv, z toho 460 miliard chce utratit v Evropě prostřednictvím investičního fondu CIC. A Německu jde pochopitelně o to, aby co největší část těchto peněz šla do německých projektů. Berlín by také rád viděl, aby se Peking více podílel na řešení evropské dluhové krize.

Čínské zdi volného trhu

Zbude při takto nabitém programu ještě čas na rozhovory o lidských právech? A bude mít kancléřka stále kuráž pokládat nepříjemné otázky? „Bude se mluvit o všem, ale zřejmě ne vždy veřejně,“ zní z vládních kruhů.