Dopad americké dohody o úsporách bude mizivý | E15.cz

Dopad americké dohody o úsporách bude mizivý

ilustrační foto
ilustrační foto
• 
ZDROJ: ctk

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Americká média a část ekonomů v čele s Paulem Krugmanem reagovala na dohodu o snižování rozpočtového deficitu USA vykreslováním tvrdých dopadů na ekonomiku a sociální situaci. Týdeník The Economist ale ukazuje, že dopady dohody budou v nejbližších letech vzhledem k malým a navíc odloženým úsporám zcela nepatrné.

Podle dohody demokratů a republikánů, která umožnila navýšit limit vládního dluhu, by vláda měla v příštích deseti letech ušetřit na nemandatorních výdajích 917 miliard dolarů (15,5 bilionu korun). Další úspory v rozsahu 1,2-1,5 bilionu dolarů pak politici přesunuli na zvláštní výbor Kongresu. Tyto úspory však jsou podle ekonomů spíše hypotetické, protože se stejně budou muset schvalovat a výsledek bude vedle ekonomické situace záviset zejména na volbách na konci příštího roku.

Jak ale uvedl ekonom Josh Barro, dopad šetření na HDP dosáhne během prvního roku mizivých 0,04 bodu. „Liberálové, kteří jsou rozrušeni z toho, jak dohoda podkope a zastaví ekonomiku, jsou mimo,“ píše Barro, jehož přispěvatel Economistu nazývá „klidným hlasem rozumu“. Později by se sice měly úspory stupňovat, to je ale zcela nevyhnutelné. „Nemůžeme vést deficity nad pět procent HDP navěky,“ dodává Barro.

Výdaje porostou

Jakékoli úvahy o dopadu údajných „tvrdých škrtů“ na ekonomiku pak dostávají ránu ve světle zjištění Chrise Edwardse z Cato Institute. Ten na základě údajů Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) ukázal, že dohoda na snížení výdajů o 917 miliard dolarů žádné skutečné škrty nepředpokládá a že aktuální nemandatorní federální výdaje naopak během deseti let trvání plánu vzrostou o 20 procent na 1,23 bilionu dolarů. Takzvané „škrty“ totiž představují snížení nikoli proti minulosti či plánovanému rozpočtu, ale proti výchozímu předpokladu CBO, který ovšem počítá s výrazným zvyšováním výdajů, uvádí Edwards.

Příjmy a výdaje americké vlády Autor: Bily dum

Titulky amerických deníků ale nadále varují před dalekosáhlými následky škrtů. List Washington Post označil dohodnuté úspory za „ostré“ a tvrdé“, USA Today přišel s titulkem „Výdajové škrty by mohly dál oslabit ekonomiku“ a Los Angeles Times psaly „Dohoda o dluhu vrhá chmurné světlo na budoucnost“. Známým se stal výrok demokratického kongresmana Emanuela Cleavera, který dohodu označil za „pocukrovaný satanův sendvič“.

Odpůrci: Dohoda poškodí hospodářství

Největším kritikem jakýchkoli vládních úspor je nositel Nobelovy ceny a kontroverzní sloupkař listu The New York Times Paul Krugman. Ten označil dohodu za „katastrofu“, která „poškodí již tak oslabenou ekonomiku“, „pravděpodobně zhorší problém rozpočtových deficitů“ a „vrhne Ameriku na cestu vedoucí k pozici banánové republiky“. Krugmanovi jako extrémnímu zastánci keynesiánské politiky podpory ekonomiky vládními výdaji de proti srsti zejména to, že dohoda prakticky vylučuje další experimenty podobné rozsáhlému Obamovu stimulačnímu balíku z roku 2009. Ten podle řady pozorovatelů ve svém cíli zcela selhal, podle Krugmana ovšem jen proto, že peněz bylo příliš málo.

Také týdeník The Economist v redakčním komentáři mluví o nežádoucím omezování vládních výdajů, které oslabí ekonomiku. Za hlavní příčinu omezování výdajů však nevydává rozpočtovou dohodu, nýbrž to, že Obamovi letos už došly peníze na stimulační projekty.

Mezinárodní měnový fond předpokládá, že kvůli vypršení stimulace, snížení výdajů na obranu a zčásti i novým úsporám klesne federální deficit v příštích dvou letech o 3,75 procenta HDP a ekonomický růst se proti základnímu scénáři zpomalí o zhruba jeden procentní bod. Analytik banky JPMorgan Chase Michael Feroli předpověděl, že celkový rozpočtový vývoj příští rok zpomalí růst HDP o 1,75 procentního bodu, z toho dohoda o dluhu k tomu přispěje v rozpětí 0,14-0,3 procentního bodu.

Úspory v rozpočtové dohodě byly ale natolik nedostatečné, že to v sobotu přimělo přední světovou ratingovou agenturu Standard & Poor's k historicky prvnímu snížení nejvyššího amerického ratingu AAA. Rozsah dohodnutých úspor je jen zhruba poloviční proti čtyřem bilionům dolarům, které by podle agentury stabilizovaly prudce rostoucí americký dluh; dohoda navíc nijak neřeší klíčovou otázku sociálních a zdravotních výdajů.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.